Krupka: Křížová cesta a kříž, který neseme

15.03.2020

Jsme v situaci, kdy je celá společnost vystavená zkoušce. Kdy každý svým dílem přispívá k tomu, jestli se nám podaří zvládnout problém dřív, později nebo příliš pozdě. Řada lidí si neuvědomuje, že pro optimální vyřešení situace je nutná spolupráce. Že ti, kteří jen čekají, jak to celé dopadne a ignorují všechna doporučení, brzdí celý proces. V současné době je třeba, abychom aktivovali disciplínu, odpovědnost a nefňukali nad tím, že se nám sáhlo na pohodlí. 

Není to lehké. Ale vzpomeňte, bývalo hůř.

Posilujme proto nejenom svaly, ale také svoji psychiku, vědomí, postoj, odpovědnost. Nehnípejme se v ublíženosti nebo apatii. Snažme se pomáhat, tvořme, přemýšlejme. Přistupujme k situacím jako zralé a dospělé bytosti, povznesené nad slabost a sobectví. Buďme společnosti ku prospěchu, a ne její přítěží. V této době máme k revizi vlastních psychických sil a odolnosti vůči zátěži jedinečnou příležitost.

Dnes jsme se byli projít ke Křížové cestě v Krupce, kousek pod lanovkou. Potřebovali jsme si srovnat některé věci. I nám současná situace zasáhla do soukromí a nějaký čas se s manželem neuvidíme. Nejsme věřící, jen jsme hledali místo s energií, se srozumitelným odkazem. Podobné stavby, a nejenom ty sakrální, mohou pomoci k uvědomění si vlastní podstaty a role v kruhu blízkých i ve společnosti. Mohou do jisté míry pomoci tomu, aby člověk nahlížel na problémy bez zbytečného strachu, paniky a řešil je věcně, s potřebným nadhledem a odstupem.   

Informace

Křížová cesta v Krupce, Bohosudově byla vystavěná na konci 18. století a tvoří ji čtrnáct zastavení. Každé v podobě hranolové kaple s trojúhelníkovým štítem a s obdélnými reliéfy. Nesou vyobrazení putování Ježíše Krista s křížem. Cesta končí kaplí s Božím hrobem, u které se nachází sousoší Kalvárie z roku 1905. Sousoší tvoří kříž s tělem ukřižovaného Krista, po pravici s plačící Pannou Marií, po levici s apoštolem svatým Janem. Křížová cesta byla v roce 2004 zrestaurována a je zapsaná na seznamu Kulturních památek České republiky.    

Mohlo by vás zajímat...

Dlouho jsem se neozvala. Byli jsme s manželem (konečně) na dovolené. Už léta razíme zásadu, že se po dobu týdne, který spolu trávíme, nebudeme vzájemně okrádat o toho druhého.

Když chceme porozumět světu našich dětí, musíme je nejenom milovat, ale také v sobě občas probudit toho prcka, zašitého někde uvnitř. (I když jsme ho možná po posledním výletu za zrcadlo odepsali, aby nám lépe pasovala uniforma dospělosti.)

Zápisník Bullet Journal je naším soukromým světem, kde povolujeme uzdu fantazii a cítíme se v něm dobře. Je to úžasný prostor k terapii, která přispívá k uvědomění si sebe sama, vlastní podstaty, každodenních malých vítězství i proher, našeho úspěšného posunu vpřed i případné stagnace.

Metoda Bullet Journal je skvělou cestou k sobě samým, k posílení vlastního já, k transformaci chaosu v řád a také určitou zárukou, že kvůli haldě úkolů nezapomeneme na něco podstatného. Protože zapomenout na něco podstatného, může být docela velký průšvih.

Paní na nádraží v Dubí spráskla ruce, když jsem jí řekla, že jsme na výletě. Tomulka sice koukal skrz clonu deště zpočátku trochu vyjeveně, ale ani jednou si nepostěžoval.