Kryl by se parádně opil

V teplickém muzeu byla vzpomínková akce na Karla Kryla. První místa obsadili tehdejší pohlaváři a řiťolezci. Ti, kteří za komoušů dusili všechny a všechno. Obsadili první řady a smíchy učůrávali, jakoby šlo o jejich vlastní živé vzpomínky.

Zdrhla jsem. V opačném případě bych totiž explodovala. 

Po návratu domů jsem si připadala oškubaná až na duši. S knedlíkem třetihor v krku jsem si pouštěla Kryla pořád dokola. Abych se znovu nadechla. Abych se uklidnila a přestala vibrovat vztekem.

Lidi nemají páteř.
Ztratili paměť.
A někteří i žaludek.

Jen doufám, že Kryl měl tam nahoře něco důležitýho na práci. Že se tam třeba poctivě opíjel a neměl čas mrknout dolů. Kdyby totiž viděl, kdo mu dnes tleskal, asi by neudržel dekórum a pozvracel jim hlavy.