Kryl by se parádně opil

11.04.2019

V teplickém muzeu se konala vzpomínková akce na Karla Kryla. První místa obsadili ttotalitní pohlaváři a řiťolezci. Ti, kteří za komoušů dusili všechny a všechno. Obsadili první řady a smíchy učůrávali, jakoby šlo o jejich vlastní živé vzpomínky.

Zdrhla jsem. V opačném případě bych explodovala. 

Po návratu domů jsem si připadala oškubaná až na duši. S knedlíkem třetihor v krku jsem si pouštěla Kryla pořád dokola. Abych se znovu nadechla. Abych se uklidnila a přestala vibrovat vztekem.

Lidi nemají páteř.
Ztratili paměť.
A někteří i žaludek.

Jen doufám, že Kryl tam nahoře měl zrovna něco důležitýho na práci. Že se tam třeba poctivě opíjel a neměl čas mrknout dolů. Kdyby totiž viděl, kdo mu dnes tleskal, asi by se neudržel a pozvracel jim hlavy.

Mohlo by vás zajímat...

Dlouho jsem se neozvala. Byli jsme s manželem (konečně) na dovolené. Už léta razíme zásadu, že se po dobu týdne, který spolu trávíme, nebudeme vzájemně okrádat o toho druhého.

Když chceme porozumět světu našich dětí, musíme je nejenom milovat, ale také v sobě občas probudit toho prcka, zašitého někde uvnitř. (I když jsme ho možná po posledním výletu za zrcadlo odepsali, aby nám lépe pasovala uniforma dospělosti.)

Zápisník Bullet Journal je naším soukromým světem, kde povolujeme uzdu fantazii a cítíme se v něm dobře. Je to úžasný prostor k terapii, která přispívá k uvědomění si sebe sama, vlastní podstaty, každodenních malých vítězství i proher, našeho úspěšného posunu vpřed i případné stagnace.

Metoda Bullet Journal je skvělou cestou k sobě samým, k posílení vlastního já, k transformaci chaosu v řád a také určitou zárukou, že kvůli haldě úkolů nezapomeneme na něco podstatného. Protože zapomenout na něco podstatného, může být docela velký průšvih.

Paní na nádraží v Dubí spráskla ruce, když jsem jí řekla, že jsme na výletě. Tomulka sice koukal skrz clonu deště zpočátku trochu vyjeveně, ale ani jednou si nepostěžoval.