My Fany milovali

09.03.2021

Dnes by mamka slavila narozeniny, svátek i MDŽ. Všechno v jediném dni. Moji prarodiče si s vymýšlením jména velkou práci nedali. Když se jim 9. března v roce 1935 mamka narodila, děda, hromotluk, kterému kolovala v žilách řecká krev, měl neuvěřitelný vztah k úsporám na všech stranách. Nejspíš mrkl přes rameno do kalendáře a řekl: Dnes je Františka, tak to bude Františka a basta! 

Ještě, že se mamka nenarodila třeba 12. března na Řehoře. Myslím, že by se děda nerozpakoval jí z úsporných časových důvodů dát jméno Řehořka. 

Pokud vám přijdu malinko zatrpklá, tušíte správně. Velkou láskou svoji prvorozenou dceru babička s dědou nezahrnovali. Já sama je viděla snad třikrát v životě. Ale to je na román a dnes se bude slavit, ne fňukat.

Tak všechno nejlepší, Fany! Užij si tam nahoře pořádnou oslavu. Na rozdíl od tvých rodičů, my jsme tě s bráchou milovali.  

Nejnovější články na mém blogu

Paní na nádraží v Dubí spráskla ruce, když jsem jí řekla, že jsme na výletě. Tomulka sice koukal skrz clonu deště zpočátku trochu vyjeveně, ale ani jednou si nepostěžoval.

Ve stínu kocoura pana Trnky, nad ostružinami, které prosí o střih z milosti, naproti schránce, která vytunelovala vzpomínky a teď v ní hraje vítr Vadí - nevadí, v dohledu faraóna, kterého tu zapomněla historie, na šutru, který bych do kapsy nenarvala, jsem potkala kočku.

Špatná rozhodnutí jsou součástí života. Děláme je občas všichni. Někdy jsme tak zahlcení úkoly a povinnostmi, že se zapomínáme ptát, proč to nebo ono vlastně děláme. Když si tuhle otázku jednou položíme, uděláme první krok k hledání smyslu osobního i profesního života.

V prvním článku jsem psala, jak jsem propadla fenoménu metody Bullet Journal (BUJO). Vlastně se mi jako první zalíbily zápisníky BUJO, z nichž některé jsou malými uměleckými skvosty. Článek o tom, jak jsme se s Bullet Journal "potkali", si můžete přečíst tady.

"Velmi brzy zapomínáme na věci, o kterých jsme si mysleli, že je nezapomeneme nikdy. Zapomínáme na lásky i zrady, zapomínáme, co jsme šeptali a co jsme křičeli, zapomínáme, kým jsme byli.Proto je dobré, zůstaneme-li v kontaktu sami se sebou, a na to zápisníky jsou. Když chceme tohle spojení udržet funkční, musíme se spolehnout jen sami na sebe: váš...