Akvarely Markéty Pragerové

26.03.2022

Neustálé deja vu, opakující se rozverně, bez úponů ke skutečnosti. Vzpomínky vysuté odněkud z pod šuplíků. 

Ovládnout akvarel je ve srovnání s jinými výtvarnými technikami podobné, jako dát bezchybně tango na první dobrou. Myslím umět ho dobře, ještě lépe než dobře, skvěle.

Stojíte, nasáváte pohodu, snažíte se zachytit tu zvláštní vůni a odněkud, z velké dálky, zaslechnete křik ptáků, zurčení potůčku a tolik známou melodii.

Celý článek si přečtěte tady.

Nejnovější články na  blogu

Vrátili jsme se z Modrodomu v Dubí. Z promítání dokumentu o historii sklářství v Krušných horách. (Kdo ho neviděl, jakoby tu nežil.) Dobře zpracované. Lidsky podané. Nechyběly emoce, příběh...

I příběh by tady šel docela lehce načrtnout. Třeba s příchutí chilli, vypěstovaných u mistra Hitchcocka. Jenomže nám, co víme, je z toho místa spíš smutno. Dnes jsem šla kolem a vůbec nic se tady za ta desetiletí nepohnulo směrem k naději.