Mezinárodní den žen

MDŽ nemusím a nebudu to rozvádět. Všimla jsem si ale, že je v kurzu. Chlapi se předhánějí v originálních přáních a ženy v děkování. Nuže, dobrá. Jednou tedy nepůjdu proti proudu a přispěju i já. Přáním, kytkami, laskavým slovem a tak...

Milé spolubojovnice.

Nemíním se rýpat v emocích a tvořit slohové cvičení o třech normostranách. Proto stručně. 

Přeju nám: 

PROSTOR. Mnohem více místa. Fyzického i toho v obrazném smyslu slova. A alespoň jeden den v týdnu celou postel a celou noc jen pro sebe!!! 

KLID A TICHO. Bez vřískání dětí, televize, ve který běží fotbal, bez dotazů co bude k večeři, kde jsou ponožky, bez výčitek a hádek. 

ČAS PRO SEBE. Několik hodin v týdnu bez stresu co ještě musím udělat, co všechno nestihnu a co už jsem zase nedala. Samy se sebou, se sklenkou něčeho dobrého a s nohama na stole...

LASKAVOU LÁSKU. Takovou, kterou jsme prožily naposledy v pravěku. Tu, která nekončí upocenou snahou o rozmnožení lidstva, ale dokáže, abychom uvěřily, že jsme ty nejpůvabnější a nejpřitažlivější bytosti na světě..

VÍC NEŽ HODNĚ SIL. Protože stojíme pevně na zemi a víme moc dobře, jak to s těmi přáními a sliby zase skončí.

HUMOR. S ním to dáme.

SLUNCE, TEPLO, KYTKY... Ať už jaro leze do bytu i okny. Na jaře a v létě totiž umíme lépe přimhouřit oči. Nejenom proti slunci, ale taky jen tak. Protože, my přece víme své...