Medvěd a studna

27.06.2019

Medvěd byl včerejšího večera poněkud neklidný.

Dnes po obědě sestoupil do studny, aby zjistil, jestli čerpadlo ještě žije. Dlouho se neozýval. Nechtěla jsem čekat, jestli se utopí - neutopí a odplevelila jsem lány kedluben a políčka brambor.

Asi po hodině se začal zvedat silný vítr. Nějaký husy na obloze buď právě odlítaly, nebo se odněkud vracely. V každém případě dělaly pěkný rambajs. Když přelétly, zaslechla jsem ze studny funění, prokládané výkřiky "Švajne arbajt!" - a od skruže zavanul podivný chlad.

Místo médi se nahoře objevil zmáčený Brůna. Kapala z něj voda a odporný slizký jíl. "Čerpadlo žije!", oznámil s úsměvem šílence v tváři... 

Zvedla jsem palec, jako když dáváte najevo, že je to O.K. a bleskově se otočila k záhonům. Kdybych odpověděla a tevřela pusu, asi bych ten záchvat smíchu neukočírovala. A kdo by pak doplel ty záhony, že jo?

Mohlo by vás zajímat...

Těsně před silvestrovskou půlnocí jsme s Méďou napsali na lístečky, co má starý rok odnést pryč. S čím má mazat od našeho prahu, jak nejdál to půjde. Každý lístek jsme obřadně zapálili, aby tu špatnost kouř rozmetal po vrcholcích Krušných hor. Aby každý její náznak rozcupoval o ostré hrany skal. Hořící lístky jsme vhodili vodě, aby je odnesla...

Pro 31

PF 2022

Užijte si poslední den roku. V radosti, štěstí, veselí a ohleduplně. Nejsme na světě sami, že jo...

Už jsem potřebovala vypadnout. Tohle počasí v horách miluju. Baskervilský nebe a mlha před i za blaty. Kdybych s sebou neměla Huga s Medvědem, ještě se tam kochám. Jenomže kňourali. Že prší, mají hlad a ten velkej s sebou neměl cigára...