Medvěd a jeho česká jazyk

17.12.2019

Medvěd mívá komediální sklony. Zejména, když začne mluvit česky.
Dnes u oběda mi sdělil, že se pojedeme podívat do Výýplatyse. Škoda, že se nedá přenést i zvukový záznam toho dialektu, který je podobný lámání kamene nenabroušeným srpem. Vyprskla jsem a začala ten přízvuk parodovat. Do chvíle, než mi do dýchací trubice vlétl kousek slaniny a já se začala dusit.

Místo toho, aby přiskočil a udeřil mě několikrát do zad, s vážným výrazem kolem vousů pronesl: Vidyš tak blbečka? To neměl dělat. Když mám svý chlámací stavy, stačí mi říct slovo: Lžíce. S tím kouskem slaniny v dýchací trubici jsem tedy začala řvát smíchy ještě víc, cákala slzama kolem sebe a pomalu modrala.
Naštěstí už Méďovi došlo, že to nebude make-up. Vrazil mi herdu do zad a já se konečně nadechla.

Jakmile mi otrnulo, houkla jsem: Déékujity - a bylo to tu znovu, tentokrát už bez slaniny v trubici. Chvíli se díval, pak zavrtěl hlavou nad tím, co ho motivovalo k tak zoufalému činu vzít si zrovna mě, a odešel na balkón ztrestat cigaretu.

Mohlo by vás zajímat...

V sobotu 26. listopadu v 18 hodin se na oratoriu kostela na Zámeckém náměstí koná vernisáž tradiční vánoční výstavy keramických děl Aleny Marie Kartákové. Letos jde o výstavu jubilejní, 25. v pořadí. A o výstavu první, na které bude chybět Pavel Karták. O výstavě, odcházení i poznávání jsme připravili s Alenou Kartákovou rozhovor. Najdete ho tady.

Setkání s Pepou Šutarou. Pracovně osobní. Po dvou hodinách a litru kapučína jsem maroda odvezla za přítelkyní. (Rockera uřvanýho. ) Protože su hodné děvče. I přesto, že vím, že se mi laskavost nevyplácí. Vždycky se po ní něco přihrne.

Do pozdních hodin zastupitelstvo v Mikulově. Návrat lesem, co v černočerný tmě připomíná žábry žraloka. Chrammmst!!!!!!