Medvěd a jeho česká jazyk

17.12.2019

Medvěd mívá komediální sklony. Zejména, když začne mluvit česky.
Dnes u oběda mi sdělil, že se pojedeme podívat do Výýplatyse. Škoda, že se nedá přenést i zvukový záznam toho dialektu, který je podobný lámání kamene nenabroušeným srpem. Vyprskla jsem a začala ten přízvuk parodovat. Do chvíle, než mi do dýchací trubice vlétl kousek slaniny a já se začala dusit.

Místo toho, aby přiskočil a udeřil mě několikrát do zad, s vážným výrazem kolem vousů pronesl: Vidyš tak blbečka? To neměl dělat. Když mám svý chlámací stavy, stačí mi říct Lžíce. S tím kouskem slaniny v dýchací trubici jsem tedy začala řvát smíchy ještě víc, cákala slzama kolem sebe a pomalu modrala.
Naštěstí už Méďovi došlo, že to nebude make-up. Vrazil mi herdu do zad a já se konečně nadechla.

Jakmile mi otrnulo, houkla jsem: Déékujity - a bylo to tu znovu, tentokrát už bez slaniny v trubici. Chvíli se díval, pak zavrtěl hlavou nad tím, co ho motivovalo k tak zoufalému činu vzít si zrovna mě, a odešel na balkón kouřit.