Medvěd a jeho česká jazyk

17.12.2019

Medvěd mívá komediální sklony. Zejména, když začne mluvit česky.
Dnes u oběda mi sdělil, že se pojedeme podívat do Výýplatyse. Škoda, že se nedá přenést i zvukový záznam toho dialektu, který je podobný lámání kamene nenabroušeným srpem. Vyprskla jsem a začala ten přízvuk parodovat. Do chvíle, než mi do dýchací trubice vlétl kousek slaniny a já se začala dusit.

Místo toho, aby přiskočil a udeřil mě několikrát do zad, s vážným výrazem kolem vousů pronesl: Vidyš tak blbečka? To neměl dělat. Když mám svý chlámací stavy, stačí mi říct slovo: Lžíce. S tím kouskem slaniny v dýchací trubici jsem tedy začala řvát smíchy ještě víc, cákala slzama kolem sebe a pomalu modrala.
Naštěstí už Méďovi došlo, že to nebude make-up. Vrazil mi herdu do zad a já se konečně nadechla.

Jakmile mi otrnulo, houkla jsem: Déékujity - a bylo to tu znovu, tentokrát už bez slaniny v trubici. Chvíli se díval, pak zavrtěl hlavou nad tím, co ho motivovalo k tak zoufalému činu vzít si zrovna mě, a odešel na balkón ztrestat cigaretu.

Mohlo by vás zajímat...

Vejšlap po vrcholcích Krušných hor. Sice jsme nedošli do plánovaného cíle, kterým byl původně nejvyšší vrchol Krušných hor, Pramenáč, protože ta nána v navigačním centru si dělala z lidí prdel a navedla nás opačným směrem, i tak to ale stálo za všechny puchejře.

Nikdy jsem úsměvy neplýtvala. Kdybych byla mužskej, říkali by: Hele, támhle jde ten bručoun, jako kdysi o mém tátovi. A jako ženská? Raději to nechci vědět.

Zář 18

No 2

Bílému někdy trvá věky,

Včera jsem musela šmírovat online zastupko, tak byla k večeři rychlovka. Chleba a to, co najdeš v lednici. Namazaný krajíc s paštikou jsem dozdobila plátkem sýra a rajčátky. Chleba jsem přeložila, aby se paštika neválela halabala na povrchu, neb by při psaní hrozil její přenos do ofiny, na triko nebo na klávesnici. Znám se.
Už dlouho jsem přeložený...

Vyběhla jsem do noci. Za štěkotem psa. Nikde nikdo. Jen modrá okna hlídačů televizí.