Kdesi pod Milešovkou...

26.04.2020

Blsare vtzu gdfe vz jiktru asrea.

To byla poznámka k vývoji situace kolem koronaviru a teď zprávy z domova...

Dnešní výcvik lezení po stromech. Tomule se tvářil nadšeně, a nedal si vymluvit, že je na podobné chujoviny ještě příliš mlád a sláb. Je to kaskadér, připravený zlomit si i ucho, jen aby následoval staršího brášku Honzuldu. Když se ocitl na větvi, byl z toho na větvi tak moc, že se poměrně hlasitě dožadoval promptního snesení dolů. Oba účastníky výcviku pak zamrzelo, že kdosi opravil starý dobrý posed a ještě není hotový žebřík. Jeho zdolání měl být další level tréninku. Nebyl.

I vystoupil praotec Honzulda na louku kdesi pod Milešovkou a pravil: Brueghel sem, Brueghel tam, s kým si teď zahraju fotbal?
Aneb, chtete-li malovat obraz ve stylu Brueghela, vyberte si slunný den a rodině předhoďte žvanec.
P. S.
Ostatní ospalí srabi se poschovávali v lese. A jestli je nikdo nenašel, možná tam zůstanou schovaný na věky věků, pramen...

Mohlo by vás zajímat...

Prcháte konečně někam na dovolenou? Pak si vytvořte do svého Journalu projekt Dovolená, abyste na nic nezapomněli a aby vás nic nezaskočilo.

Pohled týraného štěněte... Prý, jestli jsem někdy slyšela o počasí, do kterého bys psa nevyhnal?????!!!!! Tak nad ním stojím, statečně moknu, protože obě ruce mívám zaměstnané tím, jak ho chytám, odněkud vynořuju, rvu mu nedefinovatelné předměty z huby a ten deštník už nemám čím držet.

Ne z každého vyroste slavný malíř. Ne všichni, kteří objevili kouzlo tvarů, barev a kompozice budou ve světě výtvarného umění něco znamenat. Přesto, i kdyby nic, malování, kreslení a výtvarná tvorba obecně dopřávají tvůrcům relaxaci, možnost vyprostit se z přetechnizovaného světa a nacházet v sobě netušené ostrovy.

Svět je plný úkladů, ale i báječných překvapení. Takový motýl... Je nepolapitelný, divně křehký a lítá! Tohle chlupatý čtyřnožec neumí, i kdyby se na uši stavěl. Huga ta nová zkušenost trochu rozesmutnila. Ba co víc, vracel se domů s vráskou na čele a dnes asi nebude mít klidný spánek.

Svět už je zase v pořádku.Zvykám si dávat bacha, na co a na koho sedám, všechno, co jde rozkousat, jsem přesunula do výšky minimálně 1 metru, znovu se učím, že hračkou může být klíďopíďo i šanon s dokumenty, zase si připadám jako tyran, když jím a ty obrovský oči pode mnou žadoní bez úspěchu.