Na dotek

Ledové ploty jako symbol něhy.
(Pomlčím o schodech,
které vedou do tvého pokoje
a nikdy zpátky.)

V tichu 2x denně nic
a před spaním jednu navíc.

Na olepeném tácu od snídaně
stavím bílé majáky.
Erární vidličkou
útočím na lodě,
které se rozbíjejí
o skořápky vajec.

Sleduju,
jak jejich trosky,
proplouvají zdmi
nedobytné katedrály.

A zatímco ty plynule

a bez emocí

hovoříš s lékaři,
spěchám chodbou k nejbližší mříži,
abych nepřišla
o tu absurdní podívanou
návštěvních hodin...