Na dotek
06.02.2019

Ledové
ploty jako symbol něhy.
(Pomlčím o schodech,
které vedou do tvého pokoje
a nikdy zpátky.)
V
tichu 2x denně nic
a před spaním jednu navíc.
Na
olepeném tácu od snídaně
stavím bílé majáky.
Erární vidličkou
útočím na lodě,
které se rozbíjejí
o skořápky vajec.
Sleduju,
jak jejich trosky,
proplouvají zdmi
nedobytné katedrály.
A zatímco ty plynule
a
bez emocí
hovoříš s lékaři,
spěchám chodbou k nejbližší mříži,
abych nepřišla
o tu absurdní podívanou
návštěvních hodin...