Na lovu témat

05.03.2020

Novináři mívají různé úchylky. Zatímco se dnes valná hromada obyvatel lázeňského města rozptýlila do sluncem zalitých historických uliček a parků, já si vychutnávala atmosféru prolezlou smutkem, jako bývá infekcí prolezlá otevřená rána.

Seděla jsem uprostřed pusta a prázdna, kde se při každém pohybu vířil prach, kde ptáci ztratili hlas a každý paprsek, který se protáhl dovnitř, padl podřezaný k zemi.

A já si v té neutěšenosti připadala jak hladový upír, který dostal VIP kartu na krevní transfúzi. Jako vlk, který číhá, za kterého temného kouta vystoupí kořist.

Mohlo by vás zajímat...

Dlouho jsem se neozvala. Byli jsme s manželem (konečně) na dovolené. Už léta razíme zásadu, že se po dobu týdne, který spolu trávíme, nebudeme vzájemně okrádat o toho druhého.

Když chceme porozumět světu našich dětí, musíme je nejenom milovat, ale také v sobě občas probudit toho prcka, zašitého někde uvnitř. (I když jsme ho možná po posledním výletu za zrcadlo odepsali, aby nám lépe pasovala uniforma dospělosti.)

Zápisník Bullet Journal je naším soukromým světem, kde povolujeme uzdu fantazii a cítíme se v něm dobře. Je to úžasný prostor k terapii, která přispívá k uvědomění si sebe sama, vlastní podstaty, každodenních malých vítězství i proher, našeho úspěšného posunu vpřed i případné stagnace.

Metoda Bullet Journal je skvělou cestou k sobě samým, k posílení vlastního já, k transformaci chaosu v řád a také určitou zárukou, že kvůli haldě úkolů nezapomeneme na něco podstatného. Protože zapomenout na něco podstatného, může být docela velký průšvih.

Paní na nádraží v Dubí spráskla ruce, když jsem jí řekla, že jsme na výletě. Tomulka sice koukal skrz clonu deště zpočátku trochu vyjeveně, ale ani jednou si nepostěžoval.