Nádraží v Oseku pod tunami nostalgie

17.05.2020

Osecké nádraží má půvab starých venkovských železničních stanic s červenými muškáty, zapomenutým výpravčím, vlezlou vůní karbolu, tichem, které jako lokaj hází ručník vlaku, co se má každou chvíli odněkud přiřítit. Typicky vyfešákovaný žlutý domek s červenou střechou, s nezbytným tetováním v podobě informačních tabulí dřepí v hájemství něžné náruče okolního lesa. 

Nevyvětratelná libozvučnost odvěké dojmové pauzy v krajině, která obtěžkaná pražci a svázaná tunami kolejnic slibuje netušené dálky, ale i duševní sanatorium a často taky úprk od všeho a všech. Osecké nádraží je romantikou zasažené až ke kořenům. Je to jedno z těch nádraží, kde bych s nadšením točila poetický film, pohádkový sladkobol, anebo bych si tu střihla i nějaký psychedelický filmový úzus... 

Kromě usebrání, kterého si tu můžete dopřát na kila, když budete sami se sebou v souladu, sem můžete přitáhnout i své potomstvo a důkladně, v zájmu let příštích, ho naočkovat zájmem o železniční dopravu. 

ŽELEZNIČNÍ EXPOZICE NA NÁDRAŽÍ V OSEKU

- Byla otevřená v květnu roku 2014.

- Přináší obecné informace o historii železnice a také o moldavské trati. Jsou tady desítky exponátů.

- Spravuje ji Klub přátel Krušnohorské železnice.

- Vznikla proto, aby v expanzi modernizace nezmizely ze světa věci, které dokládají historii železnice a současně jsou načichlé nostalgií, kterou k životu potřebujeme, abychom neokorali.

- Původně měla být v Hrobu. Z důvodu vysokého nájmu se přešlo k variantě skladiště v Oseku. To ale kvůli nepřizpůsobivým vyhořelo. Nakonec pomohlo město a poskytlo prostory na oseckém nádraží, které měly zůstat uzavřené.

- V prostorách už stál mechanický přístroj na ovládání výhybek a návěstidel z roku 1940, vyrobený v německém Düsseldorfu. Stal se nejstarším exponátem sbírky.

- Prvním zachráněným exponátem správců byl kompostér z dubského nádraží. To je zařízení, které do kartonové jízdenky dokáže vytlačit datum. Mimochodem, časem k němu přibyl i trezor na jízdenky.

- K vidění jsou tu otočné válce s jízdními řády z hrobské stanice. Zajímavý je telefon s kličkou na odesílání zpráv morseovkou z Louky u Litvínova. Zaujme stojan na lyže - jeden takový se podle Michala Švece pořád ještě vozí ve vlaku, který jezdí z Drážďan do Altenbergu. Trůní tady čepice výpravčích, metály, návěstidla, semafor, můžete se kochat vláčkem, který sviští krajinou na modelové železnici a potěšit oko i mysl spoustou dalších úžasných věcí s cejchem minulosti.

- Nadšenci kolem moldavské dráhy stále zachraňují další exponáty s vazbou na železnici. Současné prostory ale nejsou nafukovací. A tak je aktuálně trápí klasika. Nerudovské Kam s nimi.

- Železniční expozici v Oseku můžete navštívit každou třetí sobotu v měsíci, v době od 9 do 15.30 hodin. Letošní sezóna byla zahájená v sobotu 16. května.

Mohlo by vás zajímat....

V sobotu 26. listopadu v 18 hodin se na oratoriu kostela na Zámeckém náměstí koná vernisáž tradiční vánoční výstavy keramických děl Aleny Marie Kartákové. Letos jde o výstavu jubilejní, 25. v pořadí. A o výstavu první, na které bude chybět Pavel Karták. O výstavě, odcházení i poznávání jsme připravili s Alenou Kartákovou rozhovor. Najdete ho tady.

Setkání s Pepou Šutarou. Pracovně osobní. Po dvou hodinách a litru kapučína jsem maroda odvezla za přítelkyní. (Rockera uřvanýho. ) Protože su hodné děvče. I přesto, že vím, že se mi laskavost nevyplácí. Vždycky se po ní něco přihrne.

Do pozdních hodin zastupitelstvo v Mikulově. Návrat lesem, co v černočerný tmě připomíná žábry žraloka. Chrammmst!!!!!!