Dobře, ráno

04.09.2022

Někdy člověk potřebuje sčísnout hřebínek. 

Jeden klient mi před časem řekl, abych psala texty víc pro lidi. Pak mi do té nafouklé huby vysvětloval, jak to myslí. Dala jsem mu nakonec za pravdu. A taky díky němu se v práci za těch pár posledních let posunula trochu dál.

Dnes jsem si na jeho slova znovu vzpomněla. Po sdílení příspěvku s popsaným hrnkem. Předpokládala jsem, že ta hra se slovy je snadno čitelná, srozumitelná. Jenomže, po čtvrté soukromé zprávě ve smyslu: Ilono, nechci to psát do komentáře, ale máš tam chybu..., mi došlo, že jsem jediná, kdo se zasmál. (Kromě asi dalších dvou.) Což je pro copywritera pěkná ostuda.

Někteří z těch, co běžně lajkují a komentují i to pověstné lejno, tentokrát raději nenapsali nic, (aby mě neurazili ) a dělali, že příspěvek přehlédli. No, přátelé. Mazat z hrnku to nebudu, protože mi to přijde jako fajn nápad a kávu z toho lemtám já a ne vy. Navíc, při pohledu na ten nápis se dokážu usmát už po ránu. A to je vlastně to, o co z gruntu jde.

Teď ale udělám věc, kterou vyčítám některým kolegům z branže a půjdu do polopatismu. Pro klid duše. A taky kvůli těm zprávám o chybě, na které už se mi nechce odpovídat. 

Takže, DOBRÉ RÁNO jsem zcela úmyslně, ve své slepé důvěře, že obsahový instinkt většiny lidí je podobný tomu mému, transformovala na DOBŘE, RÁNO. 

Ještě nic?

Tak i to, co je pod čarou:

Dobře (tedy), (ty) ráno. (Už vstávám a jdu si vařit kafe.)

Ufff. Když ale není zbytí... 

Slibuju, že se příště víc zamyslím nad tím, co ode mě čeká moje cílovka brzo po ránu. Nejspíš to nebude zrovna hlavolam. Ony i nápisy, slogany, citáty, byť se nám může zdát, že jsme je vymysleli přímo skvěle, potřebují správné načasování. Jinak, jak vidíte sami, mohou vyšumět s ranní pěnou na právě uvařené kávě do ztracena...

Nové články na blogu

Vrátili jsme se z Modrodomu v Dubí. Z promítání dokumentu o historii sklářství v Krušných horách. (Kdo ho neviděl, jakoby tu nežil.) Dobře zpracované. Lidsky podané. Nechyběly emoce, příběh...

I příběh by tady šel docela lehce načrtnout. Třeba s příchutí chilli, vypěstovaných u mistra Hitchcocka. Jenomže nám, co víme, je z toho místa spíš smutno. Dnes jsem šla kolem a vůbec nic se tady za ta desetiletí nepohnulo směrem k naději.