Děvče složitý a svatební čundr

14.03.2019

Nebyla jsem děvče jednoduchý. To teda fakt nebyla.

Ještě v sedmnácti jsem klackovatěla na Písečáku s klukama z ulice a máma tiše štkala do polštářů, kdy konečně dospěju. Kámošky si už musely dávat na všechno pozor a mně bylo trapný zeptat se, na co jako, abych nebyla za blbce. Za toho jsem byla stejně. Se svými odrbanými džínami, vytahaným trikem a rozčepýřenými vlasy jsem vedle nich vypadala jako bavlnou přežraný mol uprostřed právě se líhnoucích baboček.

Nezapomenu, jak mě máti pod nějakou záminkou odvlekla na návštěvu k tetě. Sestřenice Zdena seděla v otřesně čistých šatech v křesle. Žádný vyvracení bočnice nebo stoj na hlavě. Ve svých osmnácti letech štrikovala svetr!!! 

Ukazovákem disciplinovaně posouvala brýle na nose a opovržlivě po mně házela okem. Teta se pýřila pýchou a práskla na dceru, že si sama ušila celou výbavu a večer jde s chlapcem do kina. (Toho obrýlenýho debila s pukama na kalhotách bych chtěla vidět - prolítlo mi hlavou.) Připadala jsem si jak v čekárně márnice. Tak jsem bezděčně na tu krávu zdvihla prostředník. Máti moje gesto neuniklo. Odtáhla mě zpátky domů a týden se mnou nepromluvila. 

Zkrátka.

Když jsem se KONEČNĚ vdala, troufám si tvrdit, že se máti velmi ulevilo. Přestože nemohla dlouho strávit toho hašišáka, kterého jsem si vybrala. Ale ustála to. Zejména po tom, co se mnou vyhrála poměrně nelítostný boj, zda na svatbu půjdu jako pablb v bílých šatech. Ano. Vdávala jsem se jako pablb v bílých šatech. 

Když se po svatbě vody uklidnily, informovala jsem rodiče, že jedeme na svatební čundr. Otec si nervózně zapálil, přestože mu na popelníku dýmala nedokouřená cigareta. Máti informaci přijala s obdivuhodným klidem, bez připomínek. Spolkla hrst diazepamů, mávla rukou a prohodila, že snad ani nemusíme posílat žádné pohlednice ze svatební cesty.

Z čundru jsme přesto několik pohlednic poslali. A mě mrzí, že nám z doby bez mobilů nezůstaly žádné extra fotografie. Ostatně z našeho manželství zbylo taky jen to, co byste narvali pod nehet. Přesto ten čundr byla nejpodivnější a nejkrásnější svatební cesta, jakou si jen dokážete představit.

Tak alespoň to málo, co z ní zůstalo...

Mohlo by vás zajímat...

V kostele Nanebevzetí Panny Marie na Cínovci instalují v tento letní čas varhany. Město Dubí je získalo darem od města Glashütte. Historie varhan je zajímavá a začínám se v tom vrtat. Takže zatím jen stručně:

Kvě 29

Citáty

Když se rvu z ulity, napadají mě věci...

Do stanice přijela první Dvacítka. V premiéře ji řídí Rostislav Křivánek. Má to svůj důvod. Ono se nic neděje bezdůvodně. Ale to se dozvíte uvnitř. A ještě malá ukázka, než budete mít čas přisednout...