Někdy si nevidím na špičku nosu

01.10.2018

Nedávno jsem hrála s Honzuldou fotbal. Pak jsme si dali pauzu a já mu vyprávěla, jaká jsem bývala fotbalistka. Sebevědomí se posadilo na horní šprucli žebříku a s napětím poslouchalo. Vyprávěla jsem, že jsem mezi kluky z ulice byla nejlepší v kličkování a dávala nejvíc gólů. Jak mě málokdo obral o míč a nikdy, vážně nikdy mě nepostavili potupně do brány.

Sebevědomí si odkašlalo a povídá: A o té noze, zlomené nadvakrát, když jsi machrovala a chtěla zastavit balón jako Maradona, o té mu neřekneš? 

Ne, o té noze jsem pomlčela. 

Z výchovných důvodů. 😉 

Mohlo by vás zajímat...

Kvě 08

Instinkty

Učím první rok. Můj chlap byl můj první chlap. A všechno je jinak.

Stejně, jako se vizuálně rozsvítí zahrada, když v ní vysadíte rostliny různých druhů, barev a výšek, podobným způsobem rozzářila Galerii Zahradního domu expozice děl Marie Šechtlové.