O nedopsané závěti

30.12.2019

Jasně, taky mám vyfocený to dnešní nebe.... 
Kromě toho jsem ale měla velký štěstí. 

Uvízli jsme totiž s Méďou na zledovatělé silnici mezi Milešovem a Štěpánovem, uprostřed lesa. Vlci, mráz, tlupy neurvalých loupežníků, vždyť víte... Volala jsem policii. Příslušník mě nejdřív uklidnil, protože se asi kvůli mně neslyšel a řekl, abych volala asistenční službu. Se zbláznil. Do Dojčlandu, jo??
Otevřela jsem blok a začala hledat tužku.
- Na co teď potřebuješ tužku?
- Napíšu závěť.
- Přestaň blbnout. Vylezu a mrknu se po kamenech.

Sotva dal nohu z brzdy a vystoupil, auto začalo odvážně klouzat z kopce.
Naskočil dovnitř jako Stallone a vypadal u toho děsně sexy.
- Tos na tu brzdu nemohla šlápnout?
- Jak asi, když jsem si nalévala kávu z termosky?
Zabručel, že se ze mě jednou zblázní. (To ale říká pořád a přitom je rád, že mě má.)

Chvíli jsme seděli a přemýšleli, jaké by to bylo vzdát se. Pak jsme zase vzpomněli na ty, co nás z nějakých nevysvětlitelných důvodů mají pořád rádi. Usnesli jsme se proto, že nějak dokloužeme k silnici, kde ledovka není.

Nakonec se nám podařilo vrátit auto na normální silnici, o kterou se starají normální lidé. Dopadli jsme tedy vcelku bez úhony, když nebudu počítat tu psychickou. Nezmrzli jsme v zajetí divočiny, já nedopsala závěť a byli jsme trochu pobryndaní kávou. Jinak je zase všechno tak, jak má být. 😏

Mohlo by vás zajímat...

V kostele Nanebevzetí Panny Marie na Cínovci instalují v tento letní čas varhany. Město Dubí je získalo darem od města Glashütte. Historie varhan je zajímavá a začínám se v tom vrtat. Takže zatím jen stručně:

Kvě 29

Citáty

Když se rvu z ulity, napadají mě věci...

Do stanice přijela první Dvacítka. V premiéře ji řídí Rostislav Křivánek. Má to svůj důvod. Ono se nic neděje bezdůvodně. Ale to se dozvíte uvnitř. A ještě malá ukázka, než budete mít čas přisednout...