O nedopsané závěti

30.12.2019

Jasně, taky mám vyfocený to dnešní nebe.... 
Kromě toho jsem ale měla velký štěstí. 

Uvízli jsme totiž s Méďou na zledovatělé silnici mezi Milešovem a Štěpánovem, uprostřed lesa. Vlci, mráz, tlupy neurvalých loupežníků, vždyť víte... Volala jsem policii. Příslušník mě nejdřív uklidnil, protože se asi kvůli mně neslyšel a řekl, abych volala asistenční službu. Se zbláznil. Do Dojčlandu, jo??
Otevřela jsem blok a začala hledat tužku.
- Na co teď potřebuješ tužku?
- Napíšu závěť.
- Přestaň blbnout. Vylezu a mrknu se po kamenech.

Sotva dal nohu z brzdy a vystoupil, auto začalo odvážně klouzat z kopce.
Naskočil dovnitř jako Stallone a vypadal u toho děsně sexy.
- Tos na tu brzdu nemohla šlápnout?
- Jak asi, když jsem si nalévala kávu z termosky?
Zabručel, že se ze mě jednou zblázní. (To ale říká pořád a přitom je rád, že mě má.)

Chvíli jsme seděli a přemýšleli, jaké by to bylo vzdát se. Pak jsme zase vzpomněli na ty, co nás z nějakých nevysvětlitelných důvodů mají pořád rádi. Usnesli jsme se proto, že nějak dokloužeme k silnici, kde ledovka není.

Nakonec se nám podařilo vrátit auto na normální silnici, o kterou se starají normální lidé. Dopadli jsme tedy vcelku bez úhony, když nebudu počítat tu psychickou. Nezmrzli jsme v zajetí divočiny, já nedopsala závěť a byli jsme trochu pobryndaní kávou. Jinak je zase všechno tak, jak má být. 😏

Mohlo by vás zajímat...

Dlouho jsem se neozvala. Byli jsme s manželem (konečně) na dovolené. Už léta razíme zásadu, že se po dobu týdne, který spolu trávíme, nebudeme vzájemně okrádat o toho druhého.

Když chceme porozumět světu našich dětí, musíme je nejenom milovat, ale také v sobě občas probudit toho prcka, zašitého někde uvnitř. (I když jsme ho možná po posledním výletu za zrcadlo odepsali, aby nám lépe pasovala uniforma dospělosti.)

Zápisník Bullet Journal je naším soukromým světem, kde povolujeme uzdu fantazii a cítíme se v něm dobře. Je to úžasný prostor k terapii, která přispívá k uvědomění si sebe sama, vlastní podstaty, každodenních malých vítězství i proher, našeho úspěšného posunu vpřed i případné stagnace.

Metoda Bullet Journal je skvělou cestou k sobě samým, k posílení vlastního já, k transformaci chaosu v řád a také určitou zárukou, že kvůli haldě úkolů nezapomeneme na něco podstatného. Protože zapomenout na něco podstatného, může být docela velký průšvih.

Paní na nádraží v Dubí spráskla ruce, když jsem jí řekla, že jsme na výletě. Tomulka sice koukal skrz clonu deště zpočátku trochu vyjeveně, ale ani jednou si nepostěžoval.