REFLEXE: Duše načechraná a břehy protržené

13.08.2020

Osek, Turistické informační centrum, výstava prací Lenky Kinzlové, Lucie Kotyzové a Martina Neumaiera.

Rozhodla jsem se načechrat duši výstavou v oseckém informačním centru. Méďa usedl za volant. Neustále má noční můry z mé rychlé jízdy, tak mi raději slouží jako bílej řidič paní Daisy. Tři autoři a obstojný mix. Nasávala jsem litry emocí, zatímco Méďa volil stín v klášterní zahradě. Odmítal (těžko z principu) platit vstupný, když ho výstavy netrhaj a pak, takový cigáro pod košatým stromem... Jenomže nikdo ruku po vstupným nenatahoval a duše se optimálně načechrala. Netvrďte, že to není výzva. Do konce srpna. Pak budete mít po ptákách. 

Mohlo by vás zajímat...

Dlouho jsem se neozvala. Byli jsme s manželem (konečně) na dovolené. Už léta razíme zásadu, že se po dobu týdne, který spolu trávíme, nebudeme vzájemně okrádat o toho druhého.

Když chceme porozumět světu našich dětí, musíme je nejenom milovat, ale také v sobě občas probudit toho prcka, zašitého někde uvnitř. (I když jsme ho možná po posledním výletu za zrcadlo odepsali, aby nám lépe pasovala uniforma dospělosti.)

Zápisník Bullet Journal je naším soukromým světem, kde povolujeme uzdu fantazii a cítíme se v něm dobře. Je to úžasný prostor k terapii, která přispívá k uvědomění si sebe sama, vlastní podstaty, každodenních malých vítězství i proher, našeho úspěšného posunu vpřed i případné stagnace.

Metoda Bullet Journal je skvělou cestou k sobě samým, k posílení vlastního já, k transformaci chaosu v řád a také určitou zárukou, že kvůli haldě úkolů nezapomeneme na něco podstatného. Protože zapomenout na něco podstatného, může být docela velký průšvih.

Paní na nádraží v Dubí spráskla ruce, když jsem jí řekla, že jsme na výletě. Tomulka sice koukal skrz clonu deště zpočátku trochu vyjeveně, ale ani jednou si nepostěžoval.