Když maso kňučí bolestí

11.03.2020

Méďa má velice rád ostrá jídla. Tím nemyslím katův šleh nebo pikantní kuřecí prsa někde v restauraci, která při troše dobré vůle můžete podat i odrostlejšímu batoleti.

To, co Méďa miluje, by mu nikde neuvařili, protože by si vyvraždili hosty.
To, co Méďa miluje, by nepozřel ani Mexikánec odkojený Dragon Breath, s prostříleným jazykem a oplechovaným hrdlem.

Dnes jsem vařila oběd a jako pokaždé tam z lásky k Medvědovi přidala i symbolickou špetku chilli. Dávám přiměřeně. Méďa si stejně každé jídlo ještě dokoření ze své sklenky, označené lebkou se zkříženými hnáty, kde je směs nejpálivějších chilli papriček pod sluncem.

Dnes mi při odměřování neškodného množství kuchyňského chilli ale ujela ruka. První sousto se ještě dalo. A zatímco jsem vydýchávala pořezaný krk, Méďa nabral polévkovou lžící ze sklenky s lebkou a hojně posypal svoji porci. Vsadila bych se, že jsem slyšela maso na jeho talíři zakňučet bolestí.

Neměla jsem ale čas o tom přemýšlet, protože po dalším soustu mi vypadly oči do omáčky. Popadla jsem roli papírových utěrek, odmotala dva kilometry, abych zastavila vodopád slz a vysmrkala se.

Další sousto způsobilo, že mě polil studený pot a já na několik vteřin zcepeněla. Ztratila jsem dech i tep. Medvěd se trochu vyděsil. Byla jsem drápy zaseklá do dřevěné desky stolu, kulila na něj oči, hubu dokořán a nemohla se nadechnout.

Přinesl mi kousek chleba. Po jeho sežvýkání jsem z posledních sil odvrávorala na gauč, abych si počkala na světlo na konci tunelu...

Méďa zatím obřadně odšrouboval uzávěr sklenky se zkříženými hnáty a bohatě posypal moji porci. Ještě se pro formu zeptal, jestli to už vážně nebudu jíst. A pak už jsem jen zaslechla slabé kňučení...

Mohlo by vás zajímat...

Prcháte konečně někam na dovolenou? Pak si vytvořte do svého Journalu projekt Dovolená, abyste na nic nezapomněli a aby vás nic nezaskočilo.

Pohled týraného štěněte... Prý, jestli jsem někdy slyšela o počasí, do kterého bys psa nevyhnal?????!!!!! Tak nad ním stojím, statečně moknu, protože obě ruce mívám zaměstnané tím, jak ho chytám, odněkud vynořuju, rvu mu nedefinovatelné předměty z huby a ten deštník už nemám čím držet.

Ne z každého vyroste slavný malíř. Ne všichni, kteří objevili kouzlo tvarů, barev a kompozice budou ve světě výtvarného umění něco znamenat. Přesto, i kdyby nic, malování, kreslení a výtvarná tvorba obecně dopřávají tvůrcům relaxaci, možnost vyprostit se z přetechnizovaného světa a nacházet v sobě netušené ostrovy.

Svět je plný úkladů, ale i báječných překvapení. Takový motýl... Je nepolapitelný, divně křehký a lítá! Tohle chlupatý čtyřnožec neumí, i kdyby se na uši stavěl. Huga ta nová zkušenost trochu rozesmutnila. Ba co víc, vracel se domů s vráskou na čele a dnes asi nebude mít klidný spánek.

Svět už je zase v pořádku.Zvykám si dávat bacha, na co a na koho sedám, všechno, co jde rozkousat, jsem přesunula do výšky minimálně 1 metru, znovu se učím, že hračkou může být klíďopíďo i šanon s dokumenty, zase si připadám jako tyran, když jím a ty obrovský oči pode mnou žadoní bez úspěchu.