Vladimír Páral: Dekameron 2000 aneb Láska v Praze

27.01.2021

Před několika dny jsem dočetla Dekameron 2000 aneb Láska v Praze od Vladimíra Párala. Pokud chcete být rozebraní do posledního šroubku své duše, a tohle jste ještě nečetli, měli byste.
Páral má obrovský dar empatie. Prostřednictvím svých ženských a mužských postav, které život nametá do různých postelí, do různých milostných vazeb, krátko i dlouhodobých, rentgenuje postelové rituály až na samou dřeň. V některém z nich se určitě najdete. A budete se ptát, jestli vás U TOHO Páral viděl a jestli vám u toho čuměl do hlavy, protože to není jinak možný...

Když čtete ten bezobalový striptýz vášní, nenávisti, nucenosti, vypočítavosti a naivity (kterou Páral neodpouští), ocitnete se poměrně nepřipravení v poslední povídce Spolu. Je o Jindrovi, ze kterého si manželka udělala slouhu a o Jindře, která má následky po obrně. Té zase matka i celé okolí dávají sežrat, jak je nemožná, ošklivá, pomalá, k ničemu a jak si neumí najít chlapa. Když si potom najde Jindra Jindru a vzplanou k sobě jako zapálené sirky, všichni mají k těm dvěma "mrzákům" jen výsměch, krutost maloměšťáctví a neomalenosti.

Přečtěte si konec téhle povídky, který jsem přiložila. Podaří se vám pro změnu dostat do hlavy Vladimíra Párala. A ten výlet stojí za to.

Mohlo by vás zajímat...

V prvním článku jsem psala, jak jsem propadla fenoménu metody Bullet Journal (BUJO). Vlastně se mi jako první zalíbily zápisníky BUJO, z nichž některé jsou malými uměleckými skvosty. Článek o tom, jak jsme se s Bullet Journal "potkali", si můžete přečíst tady.

"Velmi brzy zapomínáme na věci, o kterých jsme si mysleli, že je nezapomeneme nikdy. Zapomínáme na lásky i zrady, zapomínáme, co jsme šeptali a co jsme křičeli, zapomínáme, kým jsme byli.Proto je dobré, zůstaneme-li v kontaktu sami se sebou, a na to zápisníky jsou. Když chceme tohle spojení udržet funkční, musíme se spolehnout jen sami na sebe: váš...

Zítra je sobota 1. května, a to kromě definitivního vítězství jara nad zimou znamená také Svátek práce. Pár let už ho slaví každý po svém. Pryč jsou doby alegorických vozů a dlouhých průvodů, třepetajících vlaječkami, které národ fasoval od předsedů ROH. Ulicemi se už netáhne vůně párků s hořčicí a ušní bubínky neproráží proslovy potentátů ani...

Dnešek je zasvěcený Světovému dni duševního vlastnictví. Jeho cílem je upozornit na všechny skvělé ženy a muže, kteří i přes bariéry konvencí, odtrhování si od úst, ukrajování spánku a vytváření neklidu v soukromí nacházeli způsoby, jak nevděčnému lidstvu usnadnit věci všední i ty méně obvyklé.