Setkání s Pavlem Biedermannem

31.05.2019

Dnes na akci u Zahraďáku úžasné setkání s bývalým kolegou, legendou poctivé sportovní novinařiny a spisovatelem, Pavlem Biedermannem z Teplického deníku, původně Směru.

Vzpomínky na dobu, kdy etika novinářské práce měla ještě svoji váhu a my řemeslem žili bez ohledu na všechno ostatní. I když jsme oba zažili dobu, kdy se bušilo do psacích strojů a stránky se před tiskem nosily ke schválení na partaj, tak jsme novinařinu milovali bezhlavě a naplno a nějak víc upřímněji.

Novinářský řemeslo se vyvíjí. V posledních letech změny ale moc dobrého nepřinášejí a spíše připomínají transformaci novinařiny do podoby PR. Výjimky najdeme. Obecně je ale novinařina o tom, co si zaplatí politici, samospráva a hlavy úřadů.  

Vydavatel raději otiskne tiskovou zprávu, kterou sesmolil pan starosta a která nestydatě opěvuje jeho zásluhy, zatímco vaši zprávu, pro kterou jste si odseděli dvě hodiny na zastupitelstvu, zamete pod koberec. Protože vaše zpráva ve prospěch pana starosty nevyznívá a mohla by ho urazit. A s takovou by se mohl taky nakrásně vykašlat na pravidelné měsíční všimné na účet nakladatele.

Nemá význam se v tom hnípat a řešit něco, co nezměním. Za tohle dnešní setkání jsem ale o to víc vděčná. Ten závan echt doby, echt řemesla a osobností, jako je Pavel, jsem moc potřebovala. 

Mohlo by vás zajímat...

Dlouho jsem se neozvala. Byli jsme s manželem (konečně) na dovolené. Už léta razíme zásadu, že se po dobu týdne, který spolu trávíme, nebudeme vzájemně okrádat o toho druhého.

Když chceme porozumět světu našich dětí, musíme je nejenom milovat, ale také v sobě občas probudit toho prcka, zašitého někde uvnitř. (I když jsme ho možná po posledním výletu za zrcadlo odepsali, aby nám lépe pasovala uniforma dospělosti.)

Zápisník Bullet Journal je naším soukromým světem, kde povolujeme uzdu fantazii a cítíme se v něm dobře. Je to úžasný prostor k terapii, která přispívá k uvědomění si sebe sama, vlastní podstaty, každodenních malých vítězství i proher, našeho úspěšného posunu vpřed i případné stagnace.

Metoda Bullet Journal je skvělou cestou k sobě samým, k posílení vlastního já, k transformaci chaosu v řád a také určitou zárukou, že kvůli haldě úkolů nezapomeneme na něco podstatného. Protože zapomenout na něco podstatného, může být docela velký průšvih.

Paní na nádraží v Dubí spráskla ruce, když jsem jí řekla, že jsme na výletě. Tomulka sice koukal skrz clonu deště zpočátku trochu vyjeveně, ale ani jednou si nepostěžoval.