Zámecká zahrada a její model od Diora
Perugini Ensemble
Zámecká zahrada je báječný kout.
A taky je to ženská, která už má hodně za sebou, ale pořád vypadá nádherně.
V poslední červencový den hostila v altánu u Zahradního domu trio Perugini Ensemble.
(Ani oni nevypadají špatně. 😊)

V podvečer, kdy se většina lidí vracela z koupání, přemýšlela, jestli se bude vysilovat přípravou večeře, nebo si raději někam skočí...
V době, kdy davy zamířily na akce, kde tabulky v oknech dostávaly epileptický záchvat pod palbou rocku, nebo tam, kde rychlostí světla vysychala hrdla při písničkách country.
Co si budeme povídat. Včera se s akcemi protrhla hráz.
A tak potěšilo, že si barokní hudbu v podání tria Perugini Ensemble přišlo k altánu poslechnout poměrně dost lidí.
A neméně potěšilo, že jich nebylo zase tak moc.
Tahle hudba chce své, aby ji člověk vsákl.
Trio Monika Vášová (zobcová flétna), Pavla Vasserbauer (harpsichord/klavír) a Vojtěch Čermák (Violoncello) ji servírovalo v bezchybné a odpovídající krevní čistotě.
Díla Telemanna, Corelliho, Bacha, Marcella a dalších se v jejich podání vplétala do žárem vyšeptalého listí, padala do ostrých stínů a mísila se s drzými paprsky, které se prodíraly hradbou stoletých stromů.
Bylo to pocitově fajné a pohodové...
V té zvláštní atmosféře, bez rozeřvaných beden a bez armád decibelů mě napadlo, jak to Zámecké zahradě najednou sluší.
Jak je celá svá, jako kdyby v ní ty barokní tóny probudily všechny obrazy minula, otevřely vzpomínky, nakoply euforii mládí a ona tu hudbu hýčkala jako svůj nejlepší model od Diora.
Přišlo mi, že celá ožila.
A možná, kdyby mohla, tak by za tenhle úžasný hudební počin organizátorům sama poděkovala.
Mohlo by vás zajímat...
Hrabošení
Eva Hrubá, Nymburk, divadlo jednoho herce
Instinkty
Učím první rok. Můj chlap byl můj první chlap. A všechno je jinak.
Po Kanapi se stýskalo
Denní centrum Kanape v Teplicích je už znovu otevřené...
Stejně, jako se vizuálně rozsvítí zahrada, když v ní vysadíte rostliny různých druhů, barev a výšek, podobným způsobem rozzářila Galerii Zahradního domu expozice děl Marie Šechtlové.
S lupínkama je mi nejlíp
Nehodnotí, nepřehrávají, nepoužívají masky a jsou nádherně bezprostřední.