Nežer ty slimáky, Hugo!

08.09.2021

S Hugem na našich večerních, veskrze romantických procházkách sledujeme západ slunce. 

Přesněji, já sleduju západ slunce.

Hugovi je to jedno. Neustále slídí při zemi. Neustále něco veledůležitého nachází a zase ztrácí.

Ve mně mezitím vítězí romantik nad cynikem. Vnímám blankyt a stíny, které se prodlužují. Zkouším vymyslet melodii, verš, celá poďobaná vyvstalou euforií. A v tom poetickém rozpoložení, kdy by se ve mně jeden snad i citu dořezal, mrknu na zrzavé nadělení vedle sebe.

Z huby, ozářené zapadající sluncem, mu čumí kus slimáka, kterého překousl ve dví. Něco z toho hnusu kape a Hugo vypadá navýsost spokojen. Klesám k zemi, abych mu rychle vyrvala ten slizský zbytek z útrob a romantická chvilka je v prdeli.

Co z toho plyne?

Chceš-li romantikem býti, varuj se psa míti.

Takže, čus, bus, trolejbus. Dnes prdím na romantiku a zdravím tam nahoru desítky překousnutých slimejšů!

Nejnovější články na mém blogu

Těsně před silvestrovskou půlnocí jsme s Méďou napsali na lístečky, co má starý rok odnést pryč. S čím má mazat od našeho prahu, jak nejdál to půjde. Každý lístek jsme obřadně zapálili, aby tu špatnost kouř rozmetal po vrcholcích Krušných hor. Aby každý její náznak rozcupoval o ostré hrany skal. Hořící lístky jsme vhodili vodě, aby je odnesla...

PF 2022

31.12.2021

Užijte si poslední den roku. V radosti, štěstí, veselí a ohleduplně. Nejsme na světě sami, že jo...

Už jsem potřebovala vypadnout. Tohle počasí v horách miluju. Baskervilský nebe a mlha před i za blaty. Kdybych s sebou neměla Huga s Medvědem, ještě se tam kochám. Jenomže kňourali. Že prší, mají hlad a ten velkej s sebou neměl cigára...