Písečný vrch - tajemství kovového štítku

30.01.2020

Zůstala jsem dlužná informaci ohledně štítku se jménem Petra Špika a datem úmrtí 5.1. 1999, který jsem objevila na skále na Písečáku. Kovový štítek nechal vyrobit někdo z party, ve které Petr byl. Když jsem se dozvěděla první informace, moc se mi do jejich zveřejnění nechtělo. Jenže, když už člověk něco nakousne, měl by to dokončit...

Petr Špik údajně pocházel z Děčína a žil v Teplicích. Říkalo se mu Špikoun. Znalo ho hodně mladých lidí. V partě, se kterou se scházel, byl oblíbený a prý se hodně líbil holkám. Býval hostem v restauraci U Ptáčků a později s partou navštěvovali Kalinku.

Podle informací, které mi poskytli ti, kdo ho znali, měl Petr Špik spáchat sebevraždu. V šanovském parku, a ne právě běžným způsobem. Takže v tom se šťourat nebudu. Údajně měl s sebou psa, který k němu nechtěl pustit záchranáře. O důvodu jeho dobrovolného odchodu ze života, který si před tím očividně vychutnával, jsou ale jen dohady.

Jisté je, že Petr Špik zemřel hodně mladý. To muselo být bolavé pro rodinu a také pro všechny, kdo ho znali a měli rádi. Možná bychom si na základě jeho odkazu měli uvědomit, že si nás ta potvora s kosou tak lehce nezaslouží. Že se vždycky dá najít způsob, jak se do života pořádně zakousnout a nepustit.

Vážím si party lidí, která na Petra nezapomněla. Určitě ho tam nahoře těší, že si na něho kámoši občas vzpomenou. Když jsem místo objevila, byla pod štítkem postavená zapálená svíčka...

(Děkuju Honzovi Macháčkovi za fotku, Haně Bartoňové, Bohumilu Chleba Lebr a ostatním za informace.)

Mohlo by vás zajímat...

K většině hradů vedou cesty vzhůru, do kopců. Trochu námahy, kterou musí člověk vynaložit, aby se k nim vyškrábal, se v cíli vrací měrou vrchovatou. Genius loci těch míst bývá úchvatný a empatické i romantické duše hluboce zasahuje. Historické monumenty, které na krajinu shlíží už stovky let, vnímáme se zvláštním vzrušením. Jako oživlé filmové...

První Velikonoce, kdy od svého bratra nebudu mít zadek zmalovaný modrými pruhy. Taky to bude poprvé, co jsem se přes vajíčkové svátky, kůzlečí mordy, beránky krájené na sto kusů a opilecké šílenství přenesla bez újmy. Užívám si dobře rozjetý sólo mejdan. Nemusela jsem si ani trhat obličej do úsměvu, odpovídat na přání sousedů a tvářit se mile. Taky...

V Řecku začíná příprava na Velikonoce tři týdny před tzv. Čistým pondělím, kdy hospodyňky celý den myjí nádobí a děti pouštějí draky. O víkendu se konají zabíjačky, aby si lidé užili maso, než se ho budou muset na 40 dní úplně vzdát.

Na sociálních sítích se objevil příspěvek paní, která líčila, jak starší žena na zastávce zničehonic upadla a "zůstala ležet v bez vědomí".

V Hřebečné u Abertam řeší, jak se bránit nájezdným chacharům. Do obce se třemi desítkami domů se chystají vpadnout developeři a postavit tady až 20 nových apartmánů. Místní se ptají, zda s takovou ještě z Krušných hor něco zbude. Budiž jim útěchou, že v nájezdech nenažrané smetánky nezůstane jejich obec sama. Fuck you pracháči!

Ještě než si po obědě Méďa stačil utřít ústa do ubrousku, dostal befell, aby se pochlapil, nečuměl jak štěně odervaný od cecku na déšť za oknem, protože pojedeme na výlet.