Písečný vrch - tajemství kovového štítku

30.01.2020

Zůstala jsem vám dlužná informaci ohledně štítku na Písečném vrchu v Teplicích, na kterém je jméno Petr Špik a datum úmrtí 5.1. 1999. Kovový štítek nechal vyrobit někdo z party, ke které Petr patřil. Když jsem se dozvěděla první útržkovité informace, přiznám se, že se mi do zveřejnění starého příběhu už moc nechtělo. 

Když ale člověk něco nakousne, měl by to dokončit.

A sliby se mají plnit. Nejen o Vánocích.

Petr Špik údajně pocházel z Děčína a v Teplicích žil. Měl přezdívku Špikoun a znalo ho v té době hodně mladých lidí. V partě, se kterou se scházel, byl oblíbený a prý se hodně líbil holkám. Býval častým hostem v restauraci U Ptáčků a později s partou navštěvovali Kalinku.

Podle informací, které mi poskytli ti, kdo ho znali, měl Petr Špik spáchat sebevraždu. V šanovském parku, a ne právě běžným způsobem. Takže v tom se šťourat nebudu. Údajně měl s sebou psa, který k němu nechtěl později pustit záchranáře. O důvodu jeho dobrovolného odchodu ze života, který před tím očividně miloval, jsou ale jen dohady.

Jisté je, že Petr Špik zemřel hodně mladý. To muselo být bolavé pro rodinu a také pro všechny, kdo ho znali a měli rádi. Možná bychom si na základě jeho odkazu měli uvědomit, že si nás ta potvora s kosou tak lehce nezaslouží. Že se vždycky dá najít způsob, jak se do života pořádně zakousnout a nepustit se ho.

Vážím si party lidí, která na Petra nezapomněla. Určitě ho tam nahoře těší, že si na něho kámoši občas vzpomenou. Když jsem místo objevila, byla pod štítkem postavená zapálená svíčka.

(Za pomoc děkuju Honzovi Macháčkovi, který poskytl fotku, Haně Bartoňové, Bohumilu Chleba Lebr a ostatním za informace.)

Mohlo by vás zajímat...

V sobotu 26. listopadu v 18 hodin se na oratoriu kostela na Zámeckém náměstí koná vernisáž tradiční vánoční výstavy keramických děl Aleny Marie Kartákové. Letos jde o výstavu jubilejní, 25. v pořadí. A o výstavu první, na které bude chybět Pavel Karták. O výstavě, odcházení i poznávání jsme připravili s Alenou Kartákovou rozhovor. Najdete ho tady.

Setkání s Pepou Šutarou. Pracovně osobní. Po dvou hodinách a litru kapučína jsem maroda odvezla za přítelkyní. (Rockera uřvanýho. ) Protože su hodné děvče. I přesto, že vím, že se mi laskavost nevyplácí. Vždycky se po ní něco přihrne.

Do pozdních hodin zastupitelstvo v Mikulově. Návrat lesem, co v černočerný tmě připomíná žábry žraloka. Chrammmst!!!!!!