Poezie není...

29.01.2019

POEZIE NENÍ...

když napíšu, že tě miluju,
i kdybych použila libozvučné:
"Trpím a moje srdce ve dví zlomilo se."
Ani když verše okořením archaismy:
"Ach, mé rty chtěly by tě políbit,
jsouc ve tmě opuštěny..."
Ani když myšlenkový přetlak natluču do vzkazu,
(jakože volný verš),
"že si půjdu koupit flašku,
a večer se opiju,
tak bys mohl přijít,
abych už do háje nebyla sama..."

POEZIE JE,

když umíš říct miluju tě všemi póry svého těla.
Umíš to říct jinak, než všichni ostatní,
tak, jak srdce narostlo jenom tobě.
Když umíš pojmenovat pocity prvním slovem,
které v tobě zařve.

Poezie je, když duše i oči při čtení krvácí,
aby je slzy umyly
a čas osušil....

Nejnovější články na mém blogu

 

V sobotu 26. listopadu v 18 hodin se na oratoriu kostela na Zámeckém náměstí koná vernisáž tradiční vánoční výstavy keramických děl Aleny Marie Kartákové. Letos jde o výstavu jubilejní, 25. v pořadí. A o výstavu první, na které bude chybět Pavel Karták. O výstavě, odcházení i poznávání jsme připravili s Alenou Kartákovou rozhovor. Najdete ho tady.

Setkání s Pepou Šutarou. Pracovně osobní. Po dvou hodinách a litru kapučína jsem maroda odvezla za přítelkyní. (Rockera uřvanýho. ) Protože su hodné děvče. I přesto, že vím, že se mi laskavost nevyplácí. Vždycky se po ní něco přihrne.

Do pozdních hodin zastupitelstvo v Mikulově. Návrat lesem, co v černočerný tmě připomíná žábry žraloka. Chrammmst!!!!!!