Porta 

14.01.2020

Když jsem jezdila na čundry, bývalo pro mě brnkání na kytaru a halekání u ohňů úžasným zážitkem. Vzpomínky na několik festivalů Porty, na potlachy u Sázavy, na lidi, které sblížily hudba, toulavé geny, stejná slabost pro mhouření očí do dálky, pocit, že tvým nohám patří celej svět. Tohle mi z duše i palice už nikdo nevymaže.

Později jsem přitvrdila, natáhla černou, olepila stěny plakáty Garry Moora, miláčka Boba Marleye, skupiny Pink Floyd... Po uvolnění hudebních dvouročků z okovů cenzorů, přišly zástupy dalších oblíbenců. U těch jsem žánrové stáje už neřešila. Buď se mi hudba líbila, nebo jsem jí neposlouchala. A vytáčelo mě, když někdo kritizoval folk a country jen proto, že nepatřily k módním vlnám, jako byl třeba punk.

(Mezi námi, taková vlna s sebou občas přinese i hromady pěkně nechutnýho smetí.)

Fotka z mé doby kamenné. Dál už prostě nepůjdu, je to jasný!!!
Fotka z mé doby kamenné. Dál už prostě nepůjdu, je to jasný!!!

Hudba je buď dobrá, nebo je jak pivo bez pěny. Natočený, půl hodiny odestátý v teple a tobě je jasný, že se z něho nenapiješ, i kdybys padal na hubu. Selektování hudby na žánry? K čemu?

Vzala jsem to oklikou. Vlastně jsem původně chtěla napsat:
Lidi, budeme mít letos skvělou příležitost mrknout na oblastní kolo Porty, protože se bude pořádat u nás za humny. V Lidovém domě v Dubí, 18. dubna. Trochu mě z té euforie srazila kámoška. Prý: Porta už není, co bývala. Nojo. To my ale taky ne. Tak zkusme k akcím jako je Porta místo s despektem přistoupit s nadšením. Třeba se nám to v jejím zážitkovém potenciálu mnohonásobně vrátí.

Mohlo by vás zajímat...

V prvním článku jsem psala, jak jsem propadla fenoménu metody Bullet Journal (BUJO). Vlastně se mi jako první zalíbily zápisníky BUJO, z nichž některé jsou malými uměleckými skvosty. Článek o tom, jak jsme se s Bullet Journal "potkali", si můžete přečíst tady.

"Velmi brzy zapomínáme na věci, o kterých jsme si mysleli, že je nezapomeneme nikdy. Zapomínáme na lásky i zrady, zapomínáme, co jsme šeptali a co jsme křičeli, zapomínáme, kým jsme byli.Proto je dobré, zůstaneme-li v kontaktu sami se sebou, a na to zápisníky jsou. Když chceme tohle spojení udržet funkční, musíme se spolehnout jen sami na sebe: váš...

Zítra je sobota 1. května, a to kromě definitivního vítězství jara nad zimou znamená také Svátek práce. Pár let už ho slaví každý po svém. Pryč jsou doby alegorických vozů a dlouhých průvodů, třepetajících vlaječkami, které národ fasoval od předsedů ROH. Ulicemi se už netáhne vůně párků s hořčicí a ušní bubínky neproráží proslovy potentátů ani...

Dnešek je zasvěcený Světovému dni duševního vlastnictví. Jeho cílem je upozornit na všechny skvělé ženy a muže, kteří i přes bariéry konvencí, odtrhování si od úst, ukrajování spánku a vytváření neklidu v soukromí nacházeli způsoby, jak nevděčnému lidstvu usnadnit věci všední i ty méně obvyklé.