Dokonalé, ale prázdné portréty

30.01.2021

Spousta úžasných lidí tvoří. Některé k plátnu, hrnčířskému kruhu nebo fotoaparátu vehnala doba. Jiní jsou s uměním spáření od chvíle, kdy poprvé otevřeli oči.

Díky za ně.

Bez umění by společnost brzy vyhandlovala duši za plná břicha a skříně. Ale...(Jasně, to bych nebyla já.) 

Víte, že miluju portrétní tvorbu. Jenže mnozí autoři, ač mají dar od Boha a dokáží bez problému vystihnout realisticky jakoukoli tvář, zapomínají na to podstatné. Koho portrétují.

Ve výsledku na nás z fotografie nebo plátna civí obličej, který je sice vyvedený do posledního chlupu na nose, ale nic nám nesděluje. Je prázdný.

Takovým portrétům chybí zásadní nuance, které otevírají dveře do nitra a povahy modelu. Přitom autorovi stačí málo. Třeba před tím, než začne malovat, nebo zmáčkne spoušť, se chvíli jenom tiše dívat...

Autorkou tohoto úžasného portrétu je výtvarnice Laura Zani. 

Úžasný postrét od Laury Zani
Úžasný postrét od Laury Zani

Mohlo by vás zajímat...

Prcháte konečně někam na dovolenou? Pak si vytvořte do svého Journalu projekt Dovolená, abyste na nic nezapomněli a aby vás nic nezaskočilo.

Pohled týraného štěněte... Prý, jestli jsem někdy slyšela o počasí, do kterého bys psa nevyhnal?????!!!!! Tak nad ním stojím, statečně moknu, protože obě ruce mívám zaměstnané tím, jak ho chytám, odněkud vynořuju, rvu mu nedefinovatelné předměty z huby a ten deštník už nemám čím držet.

Ne z každého vyroste slavný malíř. Ne všichni, kteří objevili kouzlo tvarů, barev a kompozice budou ve světě výtvarného umění něco znamenat. Přesto, i kdyby nic, malování, kreslení a výtvarná tvorba obecně dopřávají tvůrcům relaxaci, možnost vyprostit se z přetechnizovaného světa a nacházet v sobě netušené ostrovy.

Svět je plný úkladů, ale i báječných překvapení. Takový motýl... Je nepolapitelný, divně křehký a lítá! Tohle chlupatý čtyřnožec neumí, i kdyby se na uši stavěl. Huga ta nová zkušenost trochu rozesmutnila. Ba co víc, vracel se domů s vráskou na čele a dnes asi nebude mít klidný spánek.

Svět už je zase v pořádku.Zvykám si dávat bacha, na co a na koho sedám, všechno, co jde rozkousat, jsem přesunula do výšky minimálně 1 metru, znovu se učím, že hračkou může být klíďopíďo i šanon s dokumenty, zase si připadám jako tyran, když jím a ty obrovský oči pode mnou žadoní bez úspěchu.