Rabujeme si zemi pod zadkem

07.03.2019

Každý špacír s Azinou nemá happy End. Dnes nahoře v Dubí u potoka. Rozjeté, co se dalo a když jsem začala fotit, traktor, co tam byl, vystřelil a ztratil se v lese.

Vím, že se přihlásí zástupy Hujerů, kteří napíšou, že se lesy musí občas vyčistit. Že staré a nemocné stromy musí ustoupit mladým stromkům. Nevím, za koho Hujeři obvykle kopou, dřív ale stromy rostly stovky let a nikomu nevadily.

Současným trendem je vysazování stromů, a ne jejich kácení, aby tahle planeta mohla přežít. A u nás se pořád jen dokola rabují lesy. Navíc z toho dřeva nemáme ani odpad na zápalky, protože se lifruje do ciziny.

Pohřebiště u potoka v Dubí netvoří staré a nemocné stromy. A zběsilé vysazování 15 centimetrových smrčků okolo, které jsou pro smíšený les k ničemu, je jen účelové. Nejspíš pro to, aby se rejpalům zavřela ústa a mohly se vzít hlava nehlava všechny stromy kolem. Narvat si kapsy a zveřejnit studii o tom, jak ty stromy překážely, byly nebezpečné a vlastně se do lesa vůbec nehodily.