Sobota na Celostátním setkání majitelů a příznivců vozidel, vyrobených bývalým koncernem IFA v tehdejší DDR.
Na výběru počasí si dávám záležet
Dopoledne jsem pořizovala snímky pro články a obrazila půlku okresu. Proč ne. Bylo hezky. Tedy, alespoň ve chvíli, když jsem vyjela z domu...
Potom si ti nahoře nejspíš řekli, že už je to trochu nuda a promptně, každých pět minut, počasí radikálně měnili. Tu se spustil liják jako blázen, tu zase slunce roztahovalo koutky v blankytu a jindy nebylo na krok vidět, protože začalo chumelit. Upozorňuju, že jsem byla pryč maximálně dvě hodiny.
Tohle všechno ti nahoře stihli.
Možná u toho střídání ani nehnuli brvou. Jestli teda nějaké brvy mají.
P. S. Když jsem dorazila zpátky, ošlehaná sněhem, vichry, promočená až na spodní prádlo, s očima jak koala po týdenním spánkovém deficitu a společenský totálně knokautovaná, rozsvítil se nahoře ten žlutej pózér. Do večera už se nehnul z místa. No není tohle pech?

Nejnovější články na mém blogu
V kostele Nanebevzetí Panny Marie na Cínovci instalují v tento letní čas varhany. Město Dubí je získalo darem od města Glashütte. Historie varhan je zajímavá a začínám se v tom vrtat. Takže zatím jen stručně:
Včerejší vernisáž výstavy prací absolventů Základní umělecké školy Teplice v muzeu byla jako každá jiná vernisáž.
Citáty
Když se rvu z ulity, napadají mě věci...
Už jste někdy zažili, aby vám výpravčí recitoval na nádraží báseň?
Do stanice přijela první Dvacítka. V premiéře ji řídí Rostislav Křivánek. Má to svůj důvod. Ono se nic neděje bezdůvodně. Ale to se dozvíte uvnitř. A ještě malá ukázka, než budete mít čas přisednout...