Samota a já, já a samota

20.08.2021

Mám ráda samotu. Vlastně ji potřebuju. Možná intenzivněji, než extroverti potřebují pravidelný společenský mazec. Takový to hlava na hlavě, tělo na těle, vždyť víte. Brrrrrr. Už jsem o tom mlela, nic nového. Ty moje alibistický kecy znáte. 

Včera zavolala kámoška, že přijede i s další kámoškou a že mě v sobotu vytáhnou na nějakou akci. Oklepat se z prachu, peří, vysrat se na všechna vejce v hnízdě a zapařit. Na akci, kde je hlava na hlavě, tělo na těle, kde hudbu přeřvávají happy Girls, futra dveří vylamují ramena Rambošů a všichni jsou tak okatě šťastní, že mi to zvedá kufr. Tam, že mě jako dovlečou.

Vůbec neposlouchala, jak opakuju: Ne, nechci, zapomeň. - To bude zase prdel, co říkáš? Byla jsem slušná, jak to šlo nejvíc, skoro v křeči. Přesto vím, že tahle kámoška už nezavolá. Bohudík. 

A vy si klidně hoďte. Třeba šutrem?... 

Nejnovější články na mém blogu 

V kostele Nanebevzetí Panny Marie na Cínovci instalují v tento letní čas varhany. Město Dubí je získalo darem od města Glashütte. Historie varhan je zajímavá a začínám se v tom vrtat. Takže zatím jen stručně:

Citáty

29.05.2022

Když se rvu z ulity, napadají mě věci...

Do stanice přijela první Dvacítka. V premiéře ji řídí Rostislav Křivánek. Má to svůj důvod. Ono se nic neděje bezdůvodně. Ale to se dozvíte uvnitř. A ještě malá ukázka, než budete mít čas přisednout...