Samota a já, já a samota

20.08.2021

Mám ráda samotu. Vlastně ji potřebuju. Možná intenzivněji, než extroverti potřebují pravidelný společenský mazec. Takový to hlava na hlavě, tělo na těle, vždyť víte. Brrrrrr. Už jsem o tom mlela, nic nového. Ty moje alibistický kecy znáte. 

Včera zavolala kámoška, že přijede i s další kámoškou a že mě v sobotu vytáhnou na nějakou akci. Oklepat se z prachu, peří, vysrat se na všechna vejce v hnízdě a zapařit. Na akci, kde je hlava na hlavě, tělo na těle, kde hudbu přeřvávají happy Girls, futra dveří vylamují ramena Rambošů a všichni jsou tak okatě šťastní, že mi to zvedá kufr. Tam, že mě jako dovlečou.

Vůbec neposlouchala, jak opakuju: Ne, nechci, zapomeň. - To bude zase prdel, co říkáš? Byla jsem slušná, jak to šlo nejvíc, skoro v křeči. Přesto vím, že tahle kámoška už nezavolá. Bohudík. 

A vy si klidně hoďte. Třeba šutrem?... 

Nejnovější články na mém blogu 

Těsně před silvestrovskou půlnocí jsme s Méďou napsali na lístečky, co má starý rok odnést pryč. S čím má mazat od našeho prahu, jak nejdál to půjde. Každý lístek jsme obřadně zapálili, aby tu špatnost kouř rozmetal po vrcholcích Krušných hor. Aby každý její náznak rozcupoval o ostré hrany skal. Hořící lístky jsme vhodili vodě, aby je odnesla...

PF 2022

31.12.2021

Užijte si poslední den roku. V radosti, štěstí, veselí a ohleduplně. Nejsme na světě sami, že jo...

Už jsem potřebovala vypadnout. Tohle počasí v horách miluju. Baskervilský nebe a mlha před i za blaty. Kdybych s sebou neměla Huga s Medvědem, ještě se tam kochám. Jenomže kňourali. Že prší, mají hlad a ten velkej s sebou neměl cigára...