Šanovští smradi už na rybník nepřijdou

10.01.2020

Hladina malého rybníka v Zámecké zahradě stoupá líně zpátky nahoru. Je potažená škraloupy ledu a vypadá unaveně. Hledač kovů pod pláštěm nevlídna pátrá na mělčině po mincích pro štěstí, po odhozených snubácích a možná i po cihličce zlata.

Kdoví, jestli rybník ještě někdy zamrzne tak, aby se na něm dalo bruslit. A i kdyby si mráz umanul, že přitvrdí, už tady nikdy nebudou jezdit s hokejkama z klacků šanovští smradi. Ti, co si stavěli brány z aktovek, měli věčně nudli u frňáku, protože na kapesník v zápalu boje nebyl čas, bundy hozený na ostrůvku, rozepnutou košili, promočený kalhoty a doma je většinou čekal výprask. Bez ohledu na současné rady terapeutů a dětských psychologů. Přesto šanovští smradi dospěli celkem bez úhony a na rozdíl od většiny dnešních opečovávaných smráďat budou mít pořád na co vzpomínat.