Sbohem, holčičko...

24.09.2019

Před rokem Chelsea a včera odešla Aza...

Ráno jsem pro ní ještě nechala malý kousek od snídaně. Byl to takový náš rituál.
Teď si začnu zvykat na to, že mě nikdo nepotáhne ven, protože - juchú!!! - padají tam bowlingové koule.
Na to, že nebudu vstávat uprostřed noci, abych přikryla zrzavej zadek.
Na to, že mě po každém návratu domů nebude nikdo vítat tak, jako kdyby mě dvacet let neviděl.
Začnu si zvykat, že už se po cinknutí příboru nepřiřítí zrzavá střela.
Že se u mě jako blesk neobjeví smutný psí oči, jen něčím zašustím.
Začnu si zvykat na byt i oblečení bez chlupů.
Na špajz bez psích dobrůtek.
Na kabelky bez drobků a igeliťáků.
Na obývák bez pelíšku a klacků donesených zvenčí.
Na botník bez obojku a vodítka.
Na gauč bez piškotů zahrabaných pečlivě pod dekou...

Začnu si zvykat na suchopárnej a prázdnej svět...

Mohlo by vás zajímat...

Dlouho jsem se neozvala. Byli jsme s manželem (konečně) na dovolené. Už léta razíme zásadu, že se po dobu týdne, který spolu trávíme, nebudeme vzájemně okrádat o toho druhého.

Když chceme porozumět světu našich dětí, musíme je nejenom milovat, ale také v sobě občas probudit toho prcka, zašitého někde uvnitř. (I když jsme ho možná po posledním výletu za zrcadlo odepsali, aby nám lépe pasovala uniforma dospělosti.)

Zápisník Bullet Journal je naším soukromým světem, kde povolujeme uzdu fantazii a cítíme se v něm dobře. Je to úžasný prostor k terapii, která přispívá k uvědomění si sebe sama, vlastní podstaty, každodenních malých vítězství i proher, našeho úspěšného posunu vpřed i případné stagnace.

Metoda Bullet Journal je skvělou cestou k sobě samým, k posílení vlastního já, k transformaci chaosu v řád a také určitou zárukou, že kvůli haldě úkolů nezapomeneme na něco podstatného. Protože zapomenout na něco podstatného, může být docela velký průšvih.

Paní na nádraží v Dubí spráskla ruce, když jsem jí řekla, že jsme na výletě. Tomulka sice koukal skrz clonu deště zpočátku trochu vyjeveně, ale ani jednou si nepostěžoval.