Sobota veskrze masopustní

08.02.2020

Byla jsem mrknout na Bžanský masopust. Masopustní průvod pendloval mezi obcemi Bžany, Lbín, Lhenice, Hradiště, Bukovice... Vybrala jsem si zastávku Lbín, kde jsem nabrala několik fotografií. Později mě moc mrzelo, že jsem se ten den nevykašlala na všechny ostatní povinnosti a neužila si celé masopustní putování po krajinách Bžanských. Měli to parádně připravené, ale zároveň to bylo bezprostřední a upřímné. Lidé se skvěle bavili, zatancovali si, zabékali a užívali si to tak, jak se na masopustní veselí sluší a patří.    

Mohlo by vás zajímat...

Vejšlap po vrcholcích Krušných hor. Sice jsme nedošli do plánovaného cíle, kterým byl původně nejvyšší vrchol Krušných hor, Pramenáč, protože ta nána v navigačním centru si dělala z lidí prdel a navedla nás opačným směrem, i tak to ale stálo za všechny puchejře.

Nikdy jsem úsměvy neplýtvala. Kdybych byla mužskej, říkali by: Hele, támhle jde ten bručoun, jako kdysi o mém tátovi. A jako ženská? Raději to nechci vědět.

Zář 18

No 2

Bílému někdy trvá věky,

Včera jsem musela šmírovat online zastupko, tak byla k večeři rychlovka. Chleba a to, co najdeš v lednici. Namazaný krajíc s paštikou jsem dozdobila plátkem sýra a rajčátky. Chleba jsem přeložila, aby se paštika neválela halabala na povrchu, neb by při psaní hrozil její přenos do ofiny, na triko nebo na klávesnici. Znám se.
Už dlouho jsem přeložený...

Vyběhla jsem do noci. Za štěkotem psa. Nikde nikdo. Jen modrá okna hlídačů televizí.