Měkneme...

26.04.2020

Už dávno se s bráchou neřežeme jak koně. Kde jsou ty časy, kdy jsme po sobě metali těžkýma popelníkama z litého skla, kterými naše romantická matka dekorovala byt. Pryč je doba honiček a nehod, kdy jednou v rozbité výplni dveří uvízl i mámin nos. To když se vydala po okruhu za námi s vařečkou na vyváření prádla a chyběl jí ten fortel uhnout před dveřmi včas.
Za tyhle fotky s parůžky by mi to brácha dřív osolil. Dnes jen nadzvedne obočí, jak to dělával táta a někde uvnitř nad těma mýma kravinama mávne rukou...
Škoda.
Někdy mám chuť mrsknout po něm znovu popelníkem a proběhnout prosklenými dveřmi u zimní zahrady...  

Mohlo by vás zajímat...

V prvním článku jsem psala, jak jsem propadla fenoménu metody Bullet Journal (BUJO). Vlastně se mi jako první zalíbily zápisníky BUJO, z nichž některé jsou malými uměleckými skvosty. Článek o tom, jak jsme se s Bullet Journal "potkali", si můžete přečíst tady.

"Velmi brzy zapomínáme na věci, o kterých jsme si mysleli, že je nezapomeneme nikdy. Zapomínáme na lásky i zrady, zapomínáme, co jsme šeptali a co jsme křičeli, zapomínáme, kým jsme byli.Proto je dobré, zůstaneme-li v kontaktu sami se sebou, a na to zápisníky jsou. Když chceme tohle spojení udržet funkční, musíme se spolehnout jen sami na sebe: váš...

Zítra je sobota 1. května, a to kromě definitivního vítězství jara nad zimou znamená také Svátek práce. Pár let už ho slaví každý po svém. Pryč jsou doby alegorických vozů a dlouhých průvodů, třepetajících vlaječkami, které národ fasoval od předsedů ROH. Ulicemi se už netáhne vůně párků s hořčicí a ušní bubínky neproráží proslovy potentátů ani...

Dnešek je zasvěcený Světovému dni duševního vlastnictví. Jeho cílem je upozornit na všechny skvělé ženy a muže, kteří i přes bariéry konvencí, odtrhování si od úst, ukrajování spánku a vytváření neklidu v soukromí nacházeli způsoby, jak nevděčnému lidstvu usnadnit věci všední i ty méně obvyklé.