Strach má věk vašich dětí u zadele

To v sobě zlomíte všechna proti a rozhodnete se dát mu šanci. Po nekonečných devíti měsících ve vás dozraje. Po dalších osmi sakra těžkých hodinách ho přivedete na svět, protože se už v lůně rozhodl, že nepůjde se stádem a ukáže světu nejdřív zadek. 

Vstáváte k němu jako oživlé a zatraceně nevyspalé zombie po nocích. Léčíte jeho bolístky, mindráky a později pubertální amoky. Prochčijete slzama šest kapesníků, když se rozejde s první holkou a vypadá jak zoufalej baset, který tahá hlavu po asfaltu. Snažíte se ho zvednout, kdykoli sebou flákne na hubu a promíjíte neodpustitelné. Občas ze sebe vydáváte divné chroptění, připomínající smích. To když se utěšujete, že až dospěje, nebude ten strach o něj tolik bolet...

Poslal mi tuhle fotku. Prý: survival víkend. 

A ono to kurva bolí. A pořád stejně.