Štramberk: Vyhoď ty dvě krávy oknem

02.09.2020

Štramberk je kouzelné městečko, jako nadýchaná krajka kolem kopce na kterém stojí stejnojmenný hrad. Ten despekt k turistům, který možná zkraje pocítíte, je jen zdánlivý. Ve skutečnosti jsou Štramberáci milí a otevření lidé. Na druhý dojem totiž zjistíte, že když se ptáte na cestu jednoho, přijdou dva další, aby poradili. Nebo to, že vám paní ze stánku pod hradem, strčí na talířek každému dvě čokoládové sušenky. "To máte k tomu kafíčku," a šibalsky zamrká.

______________________________________

Dnes jsou výlety legrace. Zvolíte cíl, vložíte do aplikace a ta vás naviguje. Jednoduchý jako facka. Jenom my s Méďou dokážeme z každé cesty udělat drama.

On má zapnutou německou navigaci. Já českou. Ty dvě se určo neznají a průser je, že každá má před sebou nejspíš docela jiný glóbus. Zatímco německá chrčí svý "Rrrrechts abbiegen" (odbočit doprava), česká namítne, abychom jeli ještě 400 metrů a pak zahnuli vlevo. Logicky pak dochází k situacím jaké jsme si při výletu do Štramberka užili.

Projeli jsme městečkem čtyřikrát tam a pětkrát zpátky, protože nás ty dvě nedokázaly dovést k jeskyni Šipka. Kromě toho, že se výrazně oteplilo, houstla i atmosféra v autě." 

Jetzt links abbiegen!" (Zahněte vlevo!), zavelí rezolutně Němka. Rádi bychom uposlechli, ale vlevo se tyčí k nebi krpál vysypaný kamením, který by těžko vyjel tank.

- Ta kráva německá se zase někde sjela. Ulevím si.

"Pokračujte ještě tři sta metrů a pak zahněte doleva" - ozve se smířlivě Češka. Poslechneme ji. Hlavně, že nemusíme do krpálu. Vjíždíme na odbočku vlevo, projedeme kolem rodinných domků, které bych už mohla malovat zpaměti a po deseti minutách se ocitáme na místě, ze kterého jsme vyjeli... 

"Pokračujete dvě stě metrů a pak zahněte prudce vpravo a potom zahněte vpravo." Pokračuje klidným hlasem Češka a vůbec jí nepřijde divný, že máme udělat kolečko uprostřed návsi. 

Die ist bishoffen, wie Schweine. (Ta je ožralá jak prase.) Uleví si Méďa na adresu Češky.

Do hry vstupuje Němka. Na rozdíl od Češky nás nenutí dělat kolečko uprostřed návsi. 

"Fahren sie jetzt 800 Meter gerade und dann links abbiegen." (Jeďte rovně 800 metrů a pak zahněte vlevo.) Medvěd se na mě podívá a škodolibě se usměje. Ztlumím Češku a nechávám krrrrákat Němku.

Po podivném kolečku a neméně podivném propletenci serpentýn se ocitáme vedle krpálu, vysypaného kamením, který by nevyjel ani tank.

"Jetzt links abbiegen!" trvá na svém Němka.

Méďa vypne motor. 

Vypne i navigaci a podává mi svůj mobil.

- Stáhni prosím okno a vyhoď ty krávy ven...

Neposlechla jsem. No bóže. Hrad jsme viděli. A že jsme nenašli jeskyni Šipka? Neva. Stejně to určitě bude jen pár šutrů, naskládaných na sebe, jak pronesl Méďa trucovitě. Nichts besonderes. (Nic zvláštního.) A tak jsme otočili auto, abychom naposledy projeli celým Štramberkem a zamířili do Valmezu, kam už trefíme i bez navigace.

P.S. Na fotografiích je Štramberk a stejnojmenný hrad. Ten jsme našli. Ten jo.

Navštivte o dovolené Rožnovsko

Pro 9 osob, 3 pokoje

Pro 5 osob, 2 ložnice

Pro 6 osob, 3 ložnice

Mohlo by vás zajímat...

Prcháte konečně někam na dovolenou? Pak si vytvořte do svého Journalu projekt Dovolená, abyste na nic nezapomněli a aby vás nic nezaskočilo.

Pohled týraného štěněte... Prý, jestli jsem někdy slyšela o počasí, do kterého bys psa nevyhnal?????!!!!! Tak nad ním stojím, statečně moknu, protože obě ruce mívám zaměstnané tím, jak ho chytám, odněkud vynořuju, rvu mu nedefinovatelné předměty z huby a ten deštník už nemám čím držet.

Ne z každého vyroste slavný malíř. Ne všichni, kteří objevili kouzlo tvarů, barev a kompozice budou ve světě výtvarného umění něco znamenat. Přesto, i kdyby nic, malování, kreslení a výtvarná tvorba obecně dopřávají tvůrcům relaxaci, možnost vyprostit se z přetechnizovaného světa a nacházet v sobě netušené ostrovy.

Svět je plný úkladů, ale i báječných překvapení. Takový motýl... Je nepolapitelný, divně křehký a lítá! Tohle chlupatý čtyřnožec neumí, i kdyby se na uši stavěl. Huga ta nová zkušenost trochu rozesmutnila. Ba co víc, vracel se domů s vráskou na čele a dnes asi nebude mít klidný spánek.

Svět už je zase v pořádku.Zvykám si dávat bacha, na co a na koho sedám, všechno, co jde rozkousat, jsem přesunula do výšky minimálně 1 metru, znovu se učím, že hračkou může být klíďopíďo i šanon s dokumenty, zase si připadám jako tyran, když jím a ty obrovský oči pode mnou žadoní bez úspěchu.