A ještě přídavek, prosím
Rozsypaná slova v horkém asfaltu,
Mám před sebou černobílý den.
Strašákům neutečeš. Sedí ve tvý hlavě, mastí karty a čekají na příležitost. Melou nesmysly, aby odvedli tvoji pozornost. Občas něco vykřiknou, abys nezapomněl, že jsou pořád tady. A ty máš chuť jim nakopat prdel. Hodit je do ohně nebo zahrabat hluboko pod zem. Jenomže brzy zjistíš, že měnit myšlenky v činy nebývá vůbec jednoduché.
A tak jen skloníš hlavu jako jehně. Protože je to pohodlnější. Je to zdánlivě bezpečnější. A na první pohled nejrozumnější.
Na druhou stranu. Oni neví s kým mají tu čest. A na tragickej život jsem podobn jako Helenka Růžičková pes. Nepustím si ho přes práh. I kdyby si už uvnitř ohříval ruce po lokty.
Mimochodem...
To znáte, jak křehounká víla v lese plakala a plakala, že by se nad ní i zlý čaroděj ustrnul, až se u ní zastavil sympatický vládce lesa, podal jí kapesník a povídá:
umáš, ať nám tím smutkem nezasereš celý les.
Asi tak, milí moji.
Mějte barevný den.
Rozsypaná slova v horkém asfaltu,
Když narazíte na rozhovor, určitě si ho přečtete raději než jiné články. Rozhovor dokáže časopis nebo zpravodaj oživit, přitáhnout publikum a když je správně vedený, zvýší i důvěryhodnost a profesionalitu redakce.
a kouskem vanilkového lusku.
"Nejistota je prostor, kde se odehrává něco nového."
Nepatřičně rozvířit prach,
Často se v různých skupinách na Facebooku objevuje otázka, zda někdo neztratil klíče, psa, telefon, náušnici nebo manželku. A otázka nálezce nezřídka obsahuje sloveso ztratil s chybou.