Naučná stezka na Supí vrch v Lysci u Bžan

12.05.2019

Ve čtvrtek 9. května 2019, kdy máj, ten pomatený měsíc plný lásky a vzdechů nevěděl, jestli má rozsvítit slunce, nebo spustit vichr a lijavec, otevřel Český svaz ochránců přírody Naučnou stezku na Supí vrch ve Lbíně u Bžan. Se slávou, která odpovídala dopolední hodině všedního dne a bláznivému počasí.

Když se tudy budete někdy toulat, protože celá lokalita je pro výlety jako stvořená, Supí vrch nevynechte. Cestu k němu najdete snadno. Trasa na vrchol začíná u autobusové zastávky Lbín, která je cca 200 metrů nad vlakovým nádražím a stojí u ní první informační panel naučné stezky. (Ona je ve Lbíně ještě jedna autobusová zastávka, ale až dole ve vísce.) Od zastávky se vydáte po malých modrých šipkách, umístěných na kmenech stromů, vzhůru.

Upozorňuju, že je to stoupák. Pořádný kopec. No, abych zase nepřeháněla, Milešovka to není. Ale když to vezmete na jeden zátah, tak do osmi minut, potom nahoře plivete plíce. Takže pěkně v klídku a užívejte si to. A proč se vlastně škrábat vzhůru? Pro ten úžasný výhled! Pro pocit, že stojíte na Supím vrchu, před sebou máte náruč Českého Středohoří v čele s Milešovkou a pod vámi je nádherné údolí řeky Bíliny. Ostatně, Supí vrch má nejenom magické jméno, ale je magický sám o sobě. Až si ho vyšlápnete, pochopíte. :-)

Supí vrch patří ke kopcům Českého středohoří. Je málo známý a na většině map ho ani nenajdete, přesto se má čím pochlubit. Na trase vás o tom přesvědčí čtyři informační panely. Tomu živočišnému a rostlinnému mihožení, které kolem sebe uvidíte, se odborně říká biotop kavylové skalní stepi. Kromě více než dvacítky ohrožených druhů rostlin, jako je kosatec bezlistý nebo koniklec luční, tu potkáte rostlinná společenstva typická právě pro skalní stepi a pro jižní svahy kopců vulkanického původu.

 V lokalitě Supího vrchu se líbí a daří ptactvu. Mají tady klid ke hnízdění, k životu i dostatek potravy. Kromě ptačího orchestru tu můžete ale zažít také setkání s řadou vzácných živočichů. (Já potkala ještěrku.) Zdejší faunu a flóru přibližují první tři informační panely. Ten čtvrtý, na samém vrcholu kopce, vám nabídne panoramatický snímek vrcholů Českého středohoří, abyste věděli, který je který. 

V cíli chytíte nejdříve dech, aby nepráskl úplně do bot. Na příjemném posezení pak necháte spočinout unavené tělo a pookřát duši. Ta se bude prvních pár minut beze slova a pohybu jen kochat a kochat těmi neuvěřitelně krásnými výhledy. Zpátky se nemusíte vracet stejnou cestou. Můžete pokračovat dál po vrcholcích a dopřát si další fantastické výhledy, zážitky a dojmy.

Mohlo by vás zajímat...

Dlouho jsem se neozvala. Byli jsme s manželem (konečně) na dovolené. Už léta razíme zásadu, že se po dobu týdne, který spolu trávíme, nebudeme vzájemně okrádat o toho druhého.

Když chceme porozumět světu našich dětí, musíme je nejenom milovat, ale také v sobě občas probudit toho prcka, zašitého někde uvnitř. (I když jsme ho možná po posledním výletu za zrcadlo odepsali, aby nám lépe pasovala uniforma dospělosti.)

Zápisník Bullet Journal je naším soukromým světem, kde povolujeme uzdu fantazii a cítíme se v něm dobře. Je to úžasný prostor k terapii, která přispívá k uvědomění si sebe sama, vlastní podstaty, každodenních malých vítězství i proher, našeho úspěšného posunu vpřed i případné stagnace.

Metoda Bullet Journal je skvělou cestou k sobě samým, k posílení vlastního já, k transformaci chaosu v řád a také určitou zárukou, že kvůli haldě úkolů nezapomeneme na něco podstatného. Protože zapomenout na něco podstatného, může být docela velký průšvih.

Paní na nádraží v Dubí spráskla ruce, když jsem jí řekla, že jsme na výletě. Tomulka sice koukal skrz clonu deště zpočátku trochu vyjeveně, ale ani jednou si nepostěžoval.