Sváťa už je za oponou

17.01.2020

Dozvěděla jsem se, že 15. ledna odešel Sváťa Vašut.

Napořád. Tam, odkud se lidi už nevracejí.
Ani se nerozloučil.
Třeba nestihl...

JE TO...

Jako když vám mráz dýchne na záda při milování.
Jako když otevřete oči, rozhlédnete se a nikde nic.
Jen prázdno.
A tikot hodin.
A možná ještě odněkud ten smích...
Uměl se smát, každé blbině.

A taky se sám v sobě užíral divným smutkem.
Proto ten jeho smích zněl často hořce...
Odevzdal ze sebe bez výhrad, co v něm bylo.
Pro divadlo.
Pro divadlo.
Pro divadlo.
Pro život....
Pro ten závan prachu a husinu, která vám vyskáče na pažích, když se rozhrne opona.
Pro pocit, že to může být pokaždé ještě o fous lepší.

Budeš mi Sváťo moc chybět. 

A divadlu taky.

Tak nahoře už jen bez chyby a zlom vaz!

_______________________________________ 

V květnu loňského roku jsem byla u Sváti na jeho trafačce. Spáchali jsme spolu tenhle rozhovor 

Mohlo by vás zajímat...

V kostele Nanebevzetí Panny Marie na Cínovci instalují v tento letní čas varhany. Město Dubí je získalo darem od města Glashütte. Historie varhan je zajímavá a začínám se v tom vrtat. Takže zatím jen stručně:

Kvě 29

Citáty

Když se rvu z ulity, napadají mě věci...

Do stanice přijela první Dvacítka. V premiéře ji řídí Rostislav Křivánek. Má to svůj důvod. Ono se nic neděje bezdůvodně. Ale to se dozvíte uvnitř. A ještě malá ukázka, než budete mít čas přisednout...