Sváťa už je za oponou

17.01.2020

Dozvěděla jsem se, že 15. ledna odešel Sváťa Vašut.

Napořád. Tam, odkud se lidi už nevracejí.
Ani se nerozloučil.
Třeba nestihl...

JE TO...

Jako když vám mráz dýchne na záda při milování.
Jako když otevřete oči, rozhlédnete se a nikde nic.
Jen prázdno.
A tikot hodin.
A možná ještě odněkud ten smích...
Uměl se smát, každé blbině.

A taky se sám v sobě užíral divným smutkem.
Proto ten jeho smích zněl často hořce...
Odevzdal ze sebe bez výhrad, co v něm bylo.
Pro divadlo.
Pro divadlo.
Pro divadlo.
Pro život....
Pro ten závan prachu a husinu, která vám vyskáče na pažích, když se rozhrne opona.
Pro pocit, že to může být pokaždé ještě o fous lepší.

Budeš mi Sváťo moc chybět. 

A divadlu taky.

Tak nahoře už jen bez chyby a zlom vaz!

_______________________________________ 

V květnu loňského roku jsem byla u Sváti na jeho trafačce. Spáchali jsme spolu tenhle rozhovor 

Mohlo by vás zajímat...

V sobotu 26. listopadu v 18 hodin se na oratoriu kostela na Zámeckém náměstí koná vernisáž tradiční vánoční výstavy keramických děl Aleny Marie Kartákové. Letos jde o výstavu jubilejní, 25. v pořadí. A o výstavu první, na které bude chybět Pavel Karták. O výstavě, odcházení i poznávání jsme připravili s Alenou Kartákovou rozhovor. Najdete ho tady.

Setkání s Pepou Šutarou. Pracovně osobní. Po dvou hodinách a litru kapučína jsem maroda odvezla za přítelkyní. (Rockera uřvanýho. ) Protože su hodné děvče. I přesto, že vím, že se mi laskavost nevyplácí. Vždycky se po ní něco přihrne.

Do pozdních hodin zastupitelstvo v Mikulově. Návrat lesem, co v černočerný tmě připomíná žábry žraloka. Chrammmst!!!!!!