Sváťa už je za oponou

17.01.2020

Dozvěděla jsem se, že 15. ledna odešel Sváťa Vašut.
Ani se nerozloučil.
Třeba nestihl...

JE TO...

Jako když vám mráz dýchne na záda.
Jako když otevřete oči, rozhlédnete se a nikde nic.
Jen prázdno.
A tikot hodin.
A možná ještě odněkud ten smích...
Uměl se smát, ale taky sám v sobě užírat divným smutkem.
Ten jeho smích zněl proto často hořce...
Odevzdal ze sebe bez výhrad, co v něm bylo.
Pro divadlo.
Pro divadlo.
Pro divadlo.
Pro život....
Pro ten závan prachu a husinu, co vyskáče na pažích, když se rozhrne opona.
Pro pocit, že to může být pokaždé ještě o fous lepší.

Budeš mi chybět. Tak ať už je to jen bez chyby.

_____________________

V květnu loňského roku jsem byla u Sváti na jeho trafačce a vytvořili jsme spolu tenhle rozhovor.