Sváťa už je za oponou

17.01.2020

Dozvěděla jsem se, že 15. ledna odešel Sváťa Vašut.

Napořád. Tam, odkud se lidi už nevracejí.
Ani se nerozloučil.
Třeba nestihl...

JE TO...

Jako když vám mráz dýchne na záda při milování.
Jako když otevřete oči, rozhlédnete se a nikde nic.
Jen prázdno.
A tikot hodin.
A možná ještě odněkud ten smích...
Uměl se smát, každé blbině.

A taky se sám v sobě užíral divným smutkem.
Proto ten jeho smích zněl často hořce...
Odevzdal ze sebe bez výhrad, co v něm bylo.
Pro divadlo.
Pro divadlo.
Pro divadlo.
Pro život....
Pro ten závan prachu a husinu, která vám vyskáče na pažích, když se rozhrne opona.
Pro pocit, že to může být pokaždé ještě o fous lepší.

Budeš mi Sváťo moc chybět. 

A divadlu taky.

Tak nahoře už jen bez chyby a zlom vaz!

_______________________________________ 

V květnu loňského roku jsem byla u Sváti na jeho trafačce. Spáchali jsme spolu tenhle rozhovor 

Mohlo by vás zajímat...

Některé rozhovory by se mohly táhnout hodiny. Většinou to bývají ty, na které se mi zpočátku vůbec nechce.

Led 02

Rok 2022

(Kliknutím na obrázek se článek otevře.)

Těsně před silvestrovskou půlnocí jsme s Méďou napsali na lístečky, co má starý rok odnést pryč. S čím má mazat od našeho prahu, jak nejdál to půjde. Každý lístek jsme obřadně zapálili, aby tu špatnost kouř rozmetal po vrcholcích Krušných hor. Aby každý její náznak rozcupoval o ostré hrany skal. Hořící lístky jsme vhodili vodě, aby je odnesla...

Pro 31

PF 2022

Užijte si poslední den roku. V radosti, štěstí, veselí a ohleduplně. Nejsme na světě sami, že jo...