16. svatební cesta

14.01.2022

Dnes jsme podnikli naši 16. svatební cestu. A jako obvykle neměli dopředu nic naplánovaného. (My na to plánování ani jeden moc nejsme.)

Když se Méďa kolem 12. hodiny zeptal, kam vyrazíme, (s neskrývanou nadějí, že to letos vzdám), zabodla jsem prst do mapy. (Stejným způsobem jsem se ostatně poprvé odstěhovala z rodných Teplic do Velkého Šenova.) Prst trefil Úpoř. A já na mapě objevila, že se nad malou vískou nedaleko Hostomic tyčí kopec se zříceninou, jménem Pohradická hora (419 m). Cíl našeho svatebního tažení byl definován.

Pohradická hora mi lichotila výškou. Nějakých mizerných 419 metrů dám přece poslepu, s rukama v kapsách a ještě budu při chůzi vesele tančit sambu. Stačil první krok od úpořské zastávky směrem k hoře a bylo jasný, že tahle meta nebude zadara. Mimochodem, nesnáším takové to stoupání vzhůru, kdy máte občas pocit, že to flopem obrátíte a skutálíte se dolů.

Jasně. Poslepu se nešlo, protože bych si každých 10 cm rozbila hubu o kořen nebo liščí noru. Ani jsem nemachrovala s rukama v kapsách, páč jsem se místy chystala všeho, co nemělo 5 cm dlouhé trny. Jo a na nějaké skotačení při sambě nebyla cesta ani trochu zvědavá.

Stoupali jsme odevzdaně vzhůru. Co jsem komu... Zač mě trestáš... Proč zrovna já...

Několikrát jsem instinktivně hrábla k zemi pro plíce. Slunce rozvařilo sníh a tak jsem na botách do toho strmáku vláčela kromě dvou banánů a litru vody pro Huga i několik poctivých kilogramů bláta. Nejhorší úsek bylo posledních 70 metrů. Ale dali jsme je. Ostatně, nic jiného nám nezbývalo. A pak se zachvěla země...

V cíli nám hora totiž naservírovala neskutečný zážitek. Výhledy pro Bohy. Zřícenina sice připomínala jen hodně nepovedenou kopii Stonehenge v Británii, ale ty nádherné výhledy jsme si užívali. Můžeme s čistým svědomím prohlásit, že letošní svatební dar byl jedním z nej.

O Pohradické hoře si můžete víc přečíst tady:

Nejnovější články na  blogu

Instinkty

08.05.2022

Učím první rok. Můj chlap byl můj první chlap. A všechno je jinak.

Stejně, jako se vizuálně rozsvítí zahrada, když v ní vysadíte rostliny různých druhů, barev a výšek, podobným způsobem rozzářila Galerii Zahradního domu expozice děl Marie Šechtlové.