Světový den dětství

11.12.2019

Pro Revui Teplicka

Na dnešek připadá Světový den dětství. V roce 1946 byl totiž 11. prosince založený UNICEF - Dětský fond Organizace spojených národů, který pomáhá, aby se podmínky pro děti na celém světě zlepšily.

Co se samotného dětství týče, vnímám ho jako úžasnou krajinu, kterou si malíř netroufne namalovat a básník popsat. Krajinu, která je naší trvalou součástí. Dětmi svých rodičů zůstáváme do konce života. A i když táta s mámou už nejsou, cítíme nad sebou jejich ochranná křídla. Při každé vzpomínce se vrací vůně domova, bezpečí, lásky, svěžest osvobozující bezprostřednosti.

Ano, s postupem věku moudříme. Jsme psychicky silnější a dokážeme v sobě zkrotit divokost dítěte. Tváříme se dospěle, protože to vyžadují normy a ti kolem. Řešíme problémy, neseme odpovědnost za své děti, za svá jednání a ten mrňous v nás se spiklenecky uchechtává. Ví totiž, že náš svět už není tak happy a free jako býval v dětství. Je mu jasný, že už zbylo jen málo věcí k popukání a že bychom nezaváhali ani vteřinu, kdybychom dostali možnost se třeba jen na několik hodin vrátit.

Občas si říkám, že se uvnitř vlastně vůbec nic nezměnilo. Že kdyby dnes zapískali kluci pod oknem, tak s nimi vyběhnu na Písečák, abychom se v euforii z absence svazující dospělosti urvali z řetězů a nezodpovědně prděli na to, co tomu řeknou lidi.

Čím jsem starší, tím si víc uvědomuju, jak se dospělost a zmoudření občas zbytečně přeceňují. Přitom to dítě uvnitř nás neopustí ani na poslední cestě. Bude sedět na zídce v Lipové ulici, klátit nohama, dýmat z doutníku utrženého u rybníka a se šibalským úsměvem zahlaholí: Tak co, kam půjdeme dnes?

Přeji všem dětem šťastné dětství a vám, abyste měli co nejvíc příležitostí se vracet.     -ina-

Foto: Elena Shumilova