Vesnické candrbály Aneb Tančit jako déšť

18.08.2018

Tančit jako déšť.... Nebo spíš jako zelňačka, postrkována dušeným vepřovým. Svůj k svému se na plesech nenosí. A tančit je někdy o ústa. To když se třeba zaplete Milena s Jaroslavem a nedej Bůh se z toho stane propletenec. Nejenom, že Milena schytá pár facek od pána domu, ale ráno s ní v krámě nepromluví ani ta cinknutá váha. Přešlapy chlapů bokem se na vsích nějak (z principu) neřeší. 

Základním šutrem každého plesu je výzdoba. Čím kýčovitější, tím mocněji atakuje prosté vesnické duše. Na sražených stolech přetékají klobásy, zdechliny divočáků, nakyslé dorty, zavařené rozemleté flaksy, ztuhlé slepice, klobouk z půdy, bonboniéra koupená ve slevě... 

Tombola. Od koho? 

V té veselici a spoustě chlastu už všichni po hodině zapomenou nejenom na tombolu, ale vlastně i na to, čí je to vlastně ples....

(Úryvek z reportáže o vesnickém plese, kterou jsem v roce 2011 napsala pro Jihočeské týdeníky.) 

Mohlo by vás zajímat...

V sobotu 26. listopadu v 18 hodin se na oratoriu kostela na Zámeckém náměstí koná vernisáž tradiční vánoční výstavy keramických děl Aleny Marie Kartákové. Letos jde o výstavu jubilejní, 25. v pořadí. A o výstavu první, na které bude chybět Pavel Karták. O výstavě, odcházení i poznávání jsme připravili s Alenou Kartákovou rozhovor. Najdete ho tady.

Setkání s Pepou Šutarou. Pracovně osobní. Po dvou hodinách a litru kapučína jsem maroda odvezla za přítelkyní. (Rockera uřvanýho. ) Protože su hodné děvče. I přesto, že vím, že se mi laskavost nevyplácí. Vždycky se po ní něco přihrne.

Do pozdních hodin zastupitelstvo v Mikulově. Návrat lesem, co v černočerný tmě připomíná žábry žraloka. Chrammmst!!!!!!