Bydlela tu kámoška Klára, se kterou jsme vyrážely na výpravy. Vedle půdy nám její mamka nechala cimru, která sloužila jako klubovna. Dole na dvorku se spřádaly válečný plány, mučili nepřátelé (brácha a spol.) a taky jsme tam jednou zachránily život spolužačce. Chtěla se dost pochybným způsobem oběsit, protože jí Petr Spálený po koncertu nepodepsal památník.

V rohovém domě číslo devět už Klára dávno nebydlí. Je tady pedagogicko-psychologická poradna a dnes se tady konala vernisáž výstavy fotografií PETRA MATYÁŠE ODRAZY SVĚTLA. Snímky dokonalé, atmosféra úžasná.

Nevím, jestli jde pohoda objednat stejně jako hudba, která podbarvovala pocity návštěvníků. Ale asi ano. Už dlouho mi nebylo na vernisáži tak dobře.