Vernisáž bez oparu

05.06.2020

Koronavirový opar pomalu mizí. Svět se pomalu vrací do normálu. Nevím, jestli se vrací se sukní vyzdviženou a s hubou od ucha k uchu natruc všem usedlým kalům v nás. Vím ale, že na dnešní vernisáž do oseckého informačního centra dorazily mraky krásných a pohodových lidí. A těm by nějaká vykasaná sukně vysoko nad kolena nebo vyzývavý pohled určitě nevadily.

Podmračený podvečer s rozmařilými kapkami deště patřil králům výtvarného kolbiště. Rytířům barev, tvarů a vydrezúrovaných vášní. Jména Miroslav Mráček, Vladimír Mužička a Rudolf Velvarský totiž neznamenají žádnej slabej odvárek, ale pořádně silný extrakt echtovního kumštu.

Tak ruce na prsa a mazejte do Oseka, dokud tam výstava je. Jestli se totiž motáte kolem malování nebo sochání, pak je to přímo vaše nepsaná povinnost. Nevidět tuhle výstavu by bylo stejný, jako chodit do školy a nenaučit se počítat.

Mohlo by vás zajímat...

Prcháte konečně někam na dovolenou? Pak si vytvořte do svého Journalu projekt Dovolená, abyste na nic nezapomněli a aby vás nic nezaskočilo.

Pohled týraného štěněte... Prý, jestli jsem někdy slyšela o počasí, do kterého bys psa nevyhnal?????!!!!! Tak nad ním stojím, statečně moknu, protože obě ruce mívám zaměstnané tím, jak ho chytám, odněkud vynořuju, rvu mu nedefinovatelné předměty z huby a ten deštník už nemám čím držet.

Ne z každého vyroste slavný malíř. Ne všichni, kteří objevili kouzlo tvarů, barev a kompozice budou ve světě výtvarného umění něco znamenat. Přesto, i kdyby nic, malování, kreslení a výtvarná tvorba obecně dopřávají tvůrcům relaxaci, možnost vyprostit se z přetechnizovaného světa a nacházet v sobě netušené ostrovy.

Svět je plný úkladů, ale i báječných překvapení. Takový motýl... Je nepolapitelný, divně křehký a lítá! Tohle chlupatý čtyřnožec neumí, i kdyby se na uši stavěl. Huga ta nová zkušenost trochu rozesmutnila. Ba co víc, vracel se domů s vráskou na čele a dnes asi nebude mít klidný spánek.

Svět už je zase v pořádku.Zvykám si dávat bacha, na co a na koho sedám, všechno, co jde rozkousat, jsem přesunula do výšky minimálně 1 metru, znovu se učím, že hračkou může být klíďopíďo i šanon s dokumenty, zase si připadám jako tyran, když jím a ty obrovský oči pode mnou žadoní bez úspěchu.