Tomáš Dandáš dokončil úspěšně studia na vysoké škole Luther College v USA. Na tom by nebylo nic překvapivého, kdyby nešlo o mladého muže, který od tří let vyrůstal v Dětském domově v Tuchlově. Jak sám před několika lety řekl, "Do dětského domova jsem přišel ve třech letech s batůžkem a skoro po dvaceti letech odjížděl s kufrem na letiště, směr vysoká škola v Americe."
Tomáš před tím studoval také v Kostarice. Je to houževnatý kluk, který šel od mala za svým snem, i když o něj musel často tvrdě bojovat.
V tuto chvíli všichni báječní lidé z dětského domova, v čele s ředitelem Janem Blažkem, dělají vše pro to, aby Tomáše dostali zpátky domů. Tomáš se o návrat snaží už pár dní, ale v době výrazného omezení cestování to není nic jednoduchého a veškerá jednání jdou přes ambasády. Podle Blažka už je ale vše na dobré cestě a Tomáš by měl v pátek konečně odlétat z Chicaga, přes Amsterodam a přistát v sobotu v Praze.
Moc gratuluji, smekám a držím palce, aby se brzy vrátil mezi ty, které má rád. Sdílená radost s těmi nejbližšími, i když to nejsou praví rodiče, je radost dvojnásobná.
A ještě jedna Tomášova myšlenka:
"Přišel jsem na to, že snaha se cení a nikdy nevíš, v co se promění a jak se ti vrátí...."
K většině hradů vedou cesty vzhůru, do kopců. Trochu námahy, kterou musí člověk vynaložit, aby se k nim vyškrábal, se v cíli vrací měrou vrchovatou. Genius loci těch míst bývá úchvatný a empatické i romantické duše hluboce zasahuje. Historické monumenty, které na krajinu shlíží už stovky let, vnímáme se zvláštním vzrušením. Jako oživlé filmové...
První Velikonoce, kdy od svého bratra nebudu mít zadek zmalovaný modrými pruhy. Taky to bude poprvé, co jsem se přes vajíčkové svátky, kůzlečí mordy, beránky krájené na sto kusů a opilecké šílenství přenesla bez újmy. Užívám si dobře rozjetý sólo mejdan. Nemusela jsem si ani trhat obličej do úsměvu, odpovídat na přání sousedů a tvářit se mile. Taky...
V Řecku začíná příprava na Velikonoce tři týdny před tzv. Čistým pondělím, kdy hospodyňky celý den myjí nádobí a děti pouštějí draky. O víkendu se konají zabíjačky, aby si lidé užili maso, než se ho budou muset na 40 dní úplně vzdát.
Na sociálních sítích se objevil příspěvek paní, která líčila, jak starší žena na zastávce zničehonic upadla a "zůstala ležet v bez vědomí".
V Hřebečné u Abertam řeší, jak se bránit nájezdným chacharům. Do obce se třemi desítkami domů se chystají vpadnout developeři a postavit tady až 20 nových apartmánů. Místní se ptají, zda s takovou ještě z Krušných hor něco zbude. Budiž jim útěchou, že v nájezdech nenažrané smetánky nezůstane jejich obec sama. Fuck you pracháči!
Ještě než si po obědě Méďa stačil utřít ústa do ubrousku, dostal befell, aby se pochlapil, nečuměl jak štěně odervaný od cecku na déšť za oknem, protože pojedeme na výlet.