ČRTA: Už ťukají na dveře

26.11.2019
Kdysi nějaký novinář hledal originální titulek k blížícím se Vánocům. Ohryzal několik tužek a pak napsal, že už ťukají na dveře. Tehdy bomba. 

Ovšem od té doby se havěť novinářská (jak nás nazývala korektorka Luisa) moc kupředu neposunula.

Schválně se občas mrkněte na titulky článků, jak v nich neustále něco ťuká na dveře. Velikonoce, sobotní fotbal, módní přehlídka...

Teď je aktuální nedočkavej advent. Ani nestihne zmizet a už budou na dveře ťukat Vánoce.

Ťukat na dveře ve smyslu časového posunu něčeho, je staré a otřepané klišé.

Novináři ho ale milují........ 🙃😆

Mohlo by vás zajímat...

Dlouho jsem se neozvala. Byli jsme s manželem (konečně) na dovolené. Už léta razíme zásadu, že se po dobu týdne, který spolu trávíme, nebudeme vzájemně okrádat o toho druhého.

Když chceme porozumět světu našich dětí, musíme je nejenom milovat, ale také v sobě občas probudit toho prcka, zašitého někde uvnitř. (I když jsme ho možná po posledním výletu za zrcadlo odepsali, aby nám lépe pasovala uniforma dospělosti.)

Zápisník Bullet Journal je naším soukromým světem, kde povolujeme uzdu fantazii a cítíme se v něm dobře. Je to úžasný prostor k terapii, která přispívá k uvědomění si sebe sama, vlastní podstaty, každodenních malých vítězství i proher, našeho úspěšného posunu vpřed i případné stagnace.

Metoda Bullet Journal je skvělou cestou k sobě samým, k posílení vlastního já, k transformaci chaosu v řád a také určitou zárukou, že kvůli haldě úkolů nezapomeneme na něco podstatného. Protože zapomenout na něco podstatného, může být docela velký průšvih.

Paní na nádraží v Dubí spráskla ruce, když jsem jí řekla, že jsme na výletě. Tomulka sice koukal skrz clonu deště zpočátku trochu vyjeveně, ale ani jednou si nepostěžoval.