Pod sukněmi uplynulého týdne 22.3.-28.3.

29.03.2021

V Hřebečné u Abertam řeší, jak se bránit nájezdným chacharům. Do obce se třemi desítkami domů se chystají vpadnout developeři a postavit tady až 20 nových apartmánů. Místní se ptají, zda s takovou ještě z Krušných hor něco zbude. Budiž jim útěchou, že v nájezdech nenažrané smetánky nezůstane jejich obec sama. Fuck you pracháči!

Někdy si člověk říká, jestli by nebylo lepší to tady zabalit a vzít kramle. Jako Češka Markéta, která se vdala na Korfu, stará se tam o opuštěné psy, založila útulek, je spokojená a po naší malé zemičce vzdychne možná už jen ze špatného snu.

Banda příslušníků čistokrevného plemene českých bonzáků přitvrzuje. Už začala udávat i děti, které venku běhají za míčem bez roušky. Policajti nelení a vrhají se na ně jako na zlosyny, zatímco v nehlídaných, temných uličkách periférie se to nerušeně hemží zloději a násilníky.

V německém Zittau se před radnicí hromadí dětské páry bot. Naštvaní rodiče je sem přinášejí na protest proti zákazům, které znemožňují dětem chodit do škol a do sportovních oddílů. Snaha se cení. Víme ale, jak si podobné aktivity berou pánové na radnicích k srdci.

Velkou srdcovkou týdne byly kříže za oběti koronaviru, které se objevily nastříkané na dlažbě Staroměstského náměstí. Velmi smutná a citlivá záležitost, zejména pro všechny pozůstalé. Trochu kacířsky mě v téhle souvislosti napadlo, jak výrazně se snížil počet úmrtí na ostatní nemoci. Některé z nich jako bychom vyhladili z povrchu zemského.

Lenka Dusilová, vynikající zpěvačka a skladatelka, shání práci. Prý klidně nějakou brigádu, výpomoc, úklid... To naši komici ve vládě mají z teátru, který denně předvádějí, pořád slušná ryta. A nějaká Dusilka jim určitě vrásky nedělá... 

Předseda Evropské rady Charles Michel vmetl do tváře prezidentovi Vladimíru Putinovi, že vztahy mezi EU a Ruskem citelně ochladly a jsou na historickém dně. Snažila jsem se, ale nijak to se mnou nepohnulo.

Zato se mnou zacloumala smrt královny českého šansonu, Hany Hegerové. Když jsem s ní cca před patnácti lety dělala rozhovor, řekla mi: "Někdy se dostanete do bodu, kdy máte dojem, že už na ničem nezáleží." Na Haně Hegerové ale mnoha lidem záleželo. Doufám, že o tom věděla.

Nejnovější články na mém blogu

Těsně před silvestrovskou půlnocí jsme s Méďou napsali na lístečky, co má starý rok odnést pryč. S čím má mazat od našeho prahu, jak nejdál to půjde. Každý lístek jsme obřadně zapálili, aby tu špatnost kouř rozmetal po vrcholcích Krušných hor. Aby každý její náznak rozcupoval o ostré hrany skal. Hořící lístky jsme vhodili vodě, aby je odnesla...

Pro 31

PF 2022

Užijte si poslední den roku. V radosti, štěstí, veselí a ohleduplně. Nejsme na světě sami, že jo...

Už jsem potřebovala vypadnout. Tohle počasí v horách miluju. Baskervilský nebe a mlha před i za blaty. Kdybych s sebou neměla Huga s Medvědem, ještě se tam kochám. Jenomže kňourali. Že prší, mají hlad a ten velkej s sebou neměl cigára...