I Hugo se dá utahat

22.07.2021

Po dnešním výletě Hugo famózně vytuhnul.
Ještě se z posledních sil natáhl pro míček, ale v půli cesty se zasekl a chrápal.
Mám trochu výčitky, jestli nedriluju. Není to ridgeback, že jo...
Ale ne, nedriluju.
To jen ty zážitky, kámoši, děti a bordel, který nasává jak robotický vysavač a který mu neustále tahám z huby. (Jinak bych z něho měla chodící popelnici s netříděným komunálním odpadem.)
Takže tak.
A' propos, nepřipomíná vám někoho? Mně ano. V téhle poloze jako by z oka vypadl několika kámošům z dávných let. :-)

Nejnovější články na mém blogu

Vejšlap po vrcholcích Krušných hor. Sice jsme nedošli do plánovaného cíle, kterým byl původně nejvyšší vrchol Krušných hor, Pramenáč, protože ta nána v navigačním centru si dělala z lidí prdel a navedla nás opačným směrem, i tak to ale stálo za všechny puchejře.

Nikdy jsem úsměvy neplýtvala. Kdybych byla mužskej, říkali by: Hele, támhle jde ten bručoun, jako kdysi o mém tátovi. A jako ženská? Raději to nechci vědět.

No 2

18.09.2021

Bílému někdy trvá věky,

Včera jsem musela šmírovat online zastupko, tak byla k večeři rychlovka. Chleba a to, co najdeš v lednici. Namazaný krajíc s paštikou jsem dozdobila plátkem sýra a rajčátky. Chleba jsem přeložila, aby se paštika neválela halabala na povrchu, neb by při psaní hrozil její přenos do ofiny, na triko nebo na klávesnici. Znám se.
Už dlouho jsem přeložený...

Vyběhla jsem do noci. Za štěkotem psa. Nikde nikdo. Jen modrá okna hlídačů televizí.