Utržený ze řetězu

S Méďou potřebujeme shodit. Pijeme zvláštní, šíleně hořký výluh na hubnutí, tváříme se, že sladké neexistuje a já postupně ubírám na objemu porcí hlavních jídel. Každý den ráno stojíme na váze a místo něžných slůvek si špitáme: Jak se ti dnes vyměšuje? Máš něco dole? 😏
Včera jsme byli na prochajdě a šli kolem cukrárny. Z ničeho nic jsme si vzpomněli, že sladké existuje a řekli si, že bychom se občas mohli odměnit. Dali jsme si zmrzku. A protože to bylo na odměnu dost slabý, završili jsme to odměňování ještě kremrolemi. 😲
Ráno ani jeden z nás na váhu nevlezl. A je nám oběma trochu stydno. 😞 Na druhou stranu máme šanci, že se kromě otázek - jak se nám vyměšuje a kolik máme dole, dostane dnes třeba i na pár něžných slůvek. 😊😉😍