Sobota na Celostátním setkání majitelů a příznivců vozidel, vyrobených bývalým koncernem IFA v tehdejší DDR.
Už mu to začne
Máme školáka!
A bez ohledu na to, jaký bude tenhle školní rok, jsme na něho moc pyšní. Svůj první den obstál s chlapským šarmem. Když vešel do třídy, rozhlédl se a okamžitě zamířil do první lavice v prostřední řadě. (Vzpomněla jsem si na sebe, jak jsem se snažila pokaždé tvrdě probojovat co nejdál od tabule. ) Dokonce se předvedl jako džentlmen a nedal na sobě nic znát, když si vedle něho sedla holka. Přestože místo držel kámošovi. Ostatně už nějaký pátek jeho mimikry signalizují, že holky budou to poslední, co by mu na školní docházce mělo vadit.
Honzulda nastoupil do stejné školy, jako jeho mamka. Dcera moje nezdárná. Vzpomněla jsem si, jak jsem pro ní dlouho do noci šila jako rychlovku obrovskou kapsu ve tvaru krajkového srdce. Páč ten, co měl dovézt kornout, ho nedovezl. Školní léta Honzuldovy maminky virblovala mezi uragány, zemětřesením a protrženými přehradami. Nebylo to pro mě jednoduché, a jednoduché to nebude mít teď ani ona. Honzulda má hodně tvrdou palici a taky tu naši zvláštní rodovou energii.
Nicméně, i přes všechna tornáda v dospívání mé dcery, poznamenané černou, černou a ještě černou, chraplákem, který se škrábal v noci z jejího pokojíčku a neuvěřitelným otiskem enfant terrible, jsem na ní dnes pyšná. A věřím, že stejně tak bude i ona jednou s pýchou sledovat cestu Honzíka.
To už ale zabíhám hodně daleko. Přeju Honzuldovi a všem prvňákům, aby měli co nejméně nuceného volna. Aby si jeden druhého užili měrou vrchovatou, tak, jak se na nepřerušovanou školní docházku sluší. Aby se po svých prvních prázdninách těšili na spolužáky a nemuseli třeba přemýšlet, s kým to vlastně seděli v lavici.
Nejnovější články na mém blogu
Cínovecký kostel rozezní německé varhany
V kostele Nanebevzetí Panny Marie na Cínovci instalují v tento letní čas varhany. Město Dubí je získalo darem od města Glashütte. Historie varhan je zajímavá a začínám se v tom vrtat. Takže zatím jen stručně:
Včerejší vernisáž výstavy prací absolventů Základní umělecké školy Teplice v muzeu byla jako každá jiná vernisáž.
Citáty
Když se rvu z ulity, napadají mě věci...
Z dubského nádraží můžete poslat pohled
Už jste někdy zažili, aby vám výpravčí recitoval na nádraží báseň?
Tramvaj 20: Rostislav Křivánek
Do stanice přijela první Dvacítka. V premiéře ji řídí Rostislav Křivánek. Má to svůj důvod. Ono se nic neděje bezdůvodně. Ale to se dozvíte uvnitř. A ještě malá ukázka, než budete mít čas přisednout...