Před 56 lety zemřel ve věku 24 let jeden z nejpoetičtějších českých básníků, můj šaman poezie, Václav Hrabě.
Zemřel nešťastnou náhodou, neměl v úmyslu to vzdát tak brzy. Za svůj životní běh na krátkou trať stihl napsat spoustu nádherných věcí a dokázal ovlivnit generace básníků. Neuvěřitelným způsobem ovlivnil i mě a vlastně má na svědomí to, že píšu poezii.
I když básním moc nehovíte, budete od něj určitě znát Mišíkem zhudebněnou Variaci na renesanční téma (Láska je jako večernice...). A jestli žádnou z jeho sbírek nemáte v knihovně, koukejte to rychle napravit. Čas od času si něco od Hraběte přečíst, je neuvěřitelný životabudič pro duši.
Večer mu zapalte svíčku. Bude rád.
Cejch na rodičovským svědomí. Kdo může odpřisáhnout, že u prvního dítěte nedělal chyby? Houbeles. Nasekali jsme jich spoustu, abychom u těch dalších už mohli dělat ramena. Byla jsem také první dítě svých rodičů, tak vím své. Vím, jaké břímě nám prvorozeným rodiče do vínku naloží a jak se pod ním často ohýbáme ještě ve stáří.
S Hugem na našich večerních, veskrze romantických procházkách sledujeme západ slunce.
Všimla jsem si, že frčí selfíčka s domácími mazlíčky. Tak jsme s Hugem taky jedno spáchali. V teplické Zámecké zahradě. Přestože jsem tou dobou měla být někde docela jinde a pracovat.
Často se zamiluju. Tak, z ničeho nic. Nepotřebuju dlouhý kecy ani romantický večeře. K rozpumpování herzny mi stačí málo. Například suchý strom, co trčí proti blankytnému nebi. Těsná ulička, kde chrní historie, neposkvrněná ambiciózním architektem. Stará vrata, do kterých truhlář vepsal báseň o lidském umu. Svítání a stmívání. Chaloupky rozkutálené...
A bez ohledu na to, jaký bude tenhle školní rok, jsme na něho moc pyšní. Svůj první den obstál s chlapským šarmem. Když vešel do třídy, rozhlédl se a okamžitě zamířil do první lavice v prostřední řadě. (Vzpomněla jsem si na sebe, jak jsem se snažila pokaždé tvrdě probojovat co nejdál od tabule. ) Dokonce se předvedl jako džentlmen...
Nic, co plácá křidélky, před ním není v bezpečí. Nic, co se jen trochu pohne, neunikne jeho výpadům. Nic, co jen trochu připomíná žrádlo, nemine jeho papuli.