Vánoce u našich

Popřála jsem našim. Šťastný a veselý. 

Mamka si postěžovala, že jim tam jde mnohem méně slunce než sousedům a táta jen mávl rukou... Všechno při starém. 

Mějte se. Dokud to jde. Dokud jeden druhého máte. Snažte se využít každé chvíle, abyste byli spolu. 

Čas děsně letí a ta vychrtlá kráčmera přichází většinou bez varování. Trvá dlouho, než si připustíte, že je skutečně konec. A pak vám dojde, že byste dali cokoliv, abyste si zase sedli k mámě a tátovi do ušáku, poslouchali, dohadovali se, smáli se s nimi, vnímali mámin parfém a kouř z tátovo cigaret, jak se mísí, vznášejí, naplňují prostor, ve kterém můžete mít všechny velký problémy u prdele. 

Protože tu jsou oni.

Jejich křídla. 

Jsou i nejsou...